Luboš Palata: Nenávist jménem Smolensk může zažehnout požár v celém Polsku

V asi stonásobně větším provedení, než to známe z ulic Prahy, pak došlo před rokem k obrovským pouličním nepokojům a bitkám různých skupin extremistů s policií, do kterých se zapojily stovky a možná až tisíce extremistů ze sousedních zemí, především z Německa.

Letos vypadal polský státní svátek zcela jinak. Krásná historická vojenská přehlídka, pochod obyčejných Varšavanů v čele s prezidentem Bronislawem Komorovským, městský běh, jehož se společně s tisícovkami dalších Poláků účastnil i polský premiér Donald Tusk.

A samozřejmě v neposlední řadě začínala ten den ve Varšavě obří klimatická konference OSN, která byla vítanou záminkou, jak mohlo Polsko několik dní před tím uzavřít hranice a do Polska nepustit zahraniční extremisty. Dokonce i opoziční Právo a spravedlnost jako by se chtělo od loňských bouří distancovat, a proto svoji protivládní demonstraci udělalo už v neděli 10. listopadu večer. S ostrými slovy, ale jinak pokojnou.

Pak se to ale zase všechno zvrtlo. Na takzvaném Pochodu nezávislosti se sice sešlo znatelně méně příznivců polské ultrapravice než před rokem, ale o to více bylo několik tisíc skinheadů, fotbalových násilníků a dalších odrůd polské extrémní pravice odhodlanějších. Jejich ultralevicoví odpůrci se rozhodli, že do ulic nepůjdou a nedají záminku k bitkám, jenže ultrapravičáci si pro ně došli k několika varšavským squatům, kde na ně zaútočili kameny i zápalnými lahvemi.

Po cestě zapálili improvizovaný duhový památník tolerance a pak zamířili k ruské ambasádě, která je nedaleko sídla polského premiéra a vlády. Při útoku na bránu objektu velvyslanectví, které připomíná spíš sídlo místodržícího než budovu ambasády, způsobili zápalnými lahvemi požár několika aut, strážních objektů a kameny poškodili několik budov rozsáhlého komplexu ruského velvyslanectví.

Po nedlouhém čase se podařilo polské policii sice dostat situaci opět pod kontrolu, raněných a zatčených bylo také mnohem méně než loni, ale ostuda je i tak na světě.

A nejen ostuda. Polsko je totiž nebezpečně rozděleno a polští ultranacionalisté mají sympatie daleko větší části polské společnosti, než jak ukazuje několikatisícová účast na jejich demonstraci. Okolí Jaroslawa Kaczynského a jeho Práva a spravedlnosti totiž stále neférovějším způsobem hraje hru jménem „Zabili nám prezidenta“.

Letecké havárii v ruském Smolensku říkají atentát a stále otevřeněji označují událost za spiknutí dnešní polské vlády a Kremlu. Že je to nebezpečná hra, hra doslova s ohněm, je vidět na ohořelém vstupu do ruské ambasády ve Varšavě.

Přestože šéf polské opozice Jaroslaw Kaczynski byl daleko od maskovaných polských násilníků u ruské ambasády, oheň, který tam hořel, už několik let slovně zažehává. V plamenech nenávisti, zloby a spříseženeckých teorií se přitom nemusí ocitnout jen stále ještě křehké polsko-ruské vztahy, ale i celé Polsko. Je proto nejvyšší čas s tím přestat.