Luboš Palata: Lhaní o Evropské unii je hřích. Na budoucnosti Česka

Dialog uprostřed Evropy
Dialog uprostřed Evropy
Bylo to letos už po sedmadvacáté, kdy se konala původně česko-německá konference „Dialog uprostřed Evropy“, konference, která začínala v Jihlavě a pak se přenesla do města, které si to zaslouží neméně, a to do Brna.

V česko-německém dialogu, konaném pod záštitou sudetoněmecké křesťanské Ackermann-Gemeinde a společnosti Bernarda Bolzana, dialogu, který byl zaměřen na společnou minulost a na naše stýkání a potýkání, se v posledních letech daří nacházet témata společné budoucnosti. Budoucnosti, kterou rámuje naše společné členství v Evropské unii.

Z myšlenek konference bych si dovolil vyzdvihnout jednu, kterou formuloval profesor univerzity v britském Cardiffu Jiří Přibáň. Ten prohlásil, že na konferenci vlastně zastupuje dvě země, Británii, která z Evropské unie vystupuje a Českou republiku, která se k tomu chystá.

Za hlavní důvod, proč dochází k růstu těchto nálad v Česku, označil Přibáň „politiku plánovitě vytvářené nedůvěry“ k Evropské unii, evropským institucím a smyslu evropské integrace jako takové. A za jediný důvod, proč Česko z EU nevystupuje, označil Přibáň nepřímo obchodní zájmy premiéra Andreje Babiše.

Dialog uprostřed Evropy

Babiše a jeho obchodní zájmy bych tentokrát nechal stranou a pokusil bych se krátce zamyslet nad onou systematicky vytvářenou nedůvěrou k Evropské unii.

Dohlédnout důsledky

Už kdysi jsem lživé informace, které o Evropské unii šířil plánovitě prezident Václav Klaus, označil za zločin na budoucnosti České republiky.

Tehdejšího pana prezidenta jsem tím velmi rozčílil. Tak že hradní kancelář hrozila žalobou. Ale čas ukázal, že Václav Klaus to dělal úmyslně, plánovitě a s cílem vyhnat Česko ven z Evropské unie - o což se nyní on i jeho syn už otevřeně pokouší.

Se současným prezidentem Milošem Zemanem, který o sobě občas dokonce prohlásí, že je eurofederalista, je to složitější. Ale i jeho praktické kroky důvěru českých občanů k Evropské unii neposilují, ale právě naopak. O podpoře Miloše Zemana vyhlásit referendum o vystoupení z Evropské unie nemluvě.

Luboš Palata

Když k tomu připočteme značnou část českých novinářů a mnoho českých politiků, kteří pro Evropskou unii nenajdou dobré slovo a když jsou něco schopni hájit, tak maximálně české národní zájmy, pak se člověk nediví, že je Česko skutečně po Británii první na řadě.

S důsledky, které Klaus, Zeman, ani oni do Bruselu statečně bijící novináři nejsou schopni dohlédnout. A nebo, což je možná ještě horší, si důsledků jsou velmi dobře vědomi a proto činí, to co činí.

Autor je redaktorem MF DNES