Lovemore Bonjisi

Společně se svým starším bratrem Tafungou je považován za velkou naději nejmladší (čtvrté) generace kamenosochařů v Zimbabwe. K sochařství ho přivedl dnes již nežijící bratr Lameck, když bylo Lovemorovi 12 let. Při výběru jeho budoucí profese svou roli sehrála snad i náhoda: Lovemore nemohl na střední školu, protože neměl rodný list, a tak mu nezbylo než pomáhat Lameckovi, v té době již velmi uznávanému kamenosochaři. Čtrnáctiletého Lovemora si v Lameckově dílně všimli obchodníci s uměním. Jeho umělecká kariéra tak byla odstartována.

Zimbabwské kamenosochařství je jevem poměrně mladým. Jeho rozvoj iniciovali ve 40. a 50. letech minulého století misionáři Canon Paterson a Hans Groeber, kteří začali vést své černošské zaměstnance k vlastní umělecké tvorbě. První generace sochařů, z níž největší část tvořila především v nově založené umělecké kolonii Tengenenge, dala základ uměleckému hnutí, které se postupně rozšířilo po celém Zimbabwe. Dneska už má Tengenenge podle některých odborníků spíše symbolický význam, a hvězdy zimbabwského sochařství tedy musíte hledat jinde. O tom, že Zimbabwané jsou nejen tvůrci kvalitních řemeslných výrobků a rituálních předmětů, ale i umělci s moderním projevem, svědčí i následující fakt. Zimbabwské sochy dneska najdete v galeriích po celém světě.

Milenci Lovemora Bonjisiho (vystaveni v Botanické zahradě)|foto: Khalil Baalbaki

Lovemore tvrdí, že socha je přítomna v kameni ještě před tím, než sochař začne pracovat. Je ukryta v materiálu a sochař ji musí objevit. Procesu objevování můžete být přítomni i vy. Od 22. srpna můžete deset dní v přímém přenosu sledovat, co Lovemore Bonjisi nalezne v hadci umístěném v pražské Botanické zahradě. Do Prahy přiletí 20. srpna a půjde o jeho vůbec první let a první návštěvu Evropy.