Lotyšské pády a vzestupy

Proč je tomu tak? Rusové totiž v Lotyšsku tvoří okolo 40% obyvatel! Lotyši přesahují jen polovinu počtu místních občanů, což má historické souvislosti. Pro svou strategickou geografickou polohu a ložiska drahého jantaru bylo lotyšské území vystaveno vpádům jiných národů odjakživa. Slavná "cesta od Vikingů k Řekům" vedla ze Skandinávie přes lotyšské území do starého Ruska a Byzance. Ve 13. století pod německou vládou vzniklo Livonsko (dnešní Lotyšsko a Estonsko). Rigu založili němečtí kupci a časem se stala největším městem na Baltu. Jako centrum obchodní Hansy si vytvořila těsné kulturní vztahy se západní Evropou. I proto v 17. století zažilo Kuronské vévodství, jedna z částí Livonska, významný hospodářský vzestup. Získalo dokonce dvě kolonie - ostrov u ústí řeky Gambie v Africe a známé Tobago v Karibském moři.

Roku 1621 se dostalo území pod švédské panství, od konce 18. století bylo ale celé území Lotyšska pod mocnou ruskou správou. Rychle se rozvíjel průmysl a Lotyšsko se stalo nejvyspělejší oblastí carství. Druhá část 19. století je však taky dobou národního obrození - takzvaní "mladolotyši" vyžadovali stejná práva, jaké měly jiné národy. Idea nezávislého Lotyšska se zrodila na začátku 20. století. Poválečné zmatky byly vhodnou příležitostí pro vznik státu. Mezinárodní společenství Lotyšsko uznalo 26. ledna 1921. V témže roce se země stalo členem Ligy národů a zařadilo se mezi demokratické státy. Právě ve 30. letech mělo Lotyšsko jednu z nejvyšších životních úrovní v Evropě. Po podepsání Paktu Molotov-Ribbentrop roku 1940 okupoval SSSR lotyšské území. Desítky tisíc obyvatel byly z Lotyšska deportovány na Sibiř. V roce 1944 v Lotyšsku probíhaly těžké boje mezi novými okupanty Němci a vítěznými Sověty. Poválečná okupační moc proti Lotyšům uplatňovala další represe, proto 130 000 Lotyšů uteklo hlavně do Velké Británie a USA. Poněvadž Lotyšsko stále mělo dobrou infrastrukturu a vzdělané odborníky, v Moskvě se rozhodlo, že některé z nejpokročilejších továren budou mít základnu v Lotyšsku. Zemi pak vlastně "zaplavili" ruští dělníci, jejichž počet výrazně snížil podíl rodilých Lotyšů.

Když 23. srpna 1989 uplynulo 50 let od podepsání Paktu Molotov-Ribbentrop, obrátili Lotyši, Litevci a Estonci pozornost světa na osud pobaltských států a utvořili lidský řetěz v délce 600 kilometrů z Tallinnu přes Rigu do Vilniusu. Symbolicky tak vyjádřili společné přání pobaltských států obnovit nezávislost na komunistické říši. Brzy potom se Lotyšsko vrátilo do rodiny demokratických států. Lotyšsko ukazovalo přesvědčení, že prosperita a blahobyt jsou možné jen za předpokladu členství v EU a v NATO a při intenzivní spolupráci s ostatními státy baltského moře. To jim ale nyní příliš nevychází, i proto, že všeobecná recese nenapomáhá hlavně investicím z vyspělejších zemí, které tu provozují firmy a továrny. Je možné, že se Lotyšsko asi bude muset obrátit na svého ruského souseda ohledně půjček a nákupu surovin, což mezi Lotyši málokdo přivítá, ale určité stereotypní pády a vzestupy tohoto státu se sousedním Ruskem pravidelně souvisejí.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.