Lilly a Libby - první klony fretky

24. září 2010

Fretka jako domestikovaná forma tchoře se stala další položkou na seznamu savců, které vědci naklonovali "metodou Dolly". Tým amerických, francouzských a čínských vědců vedený Johnem Engelhardtem z University of Iowa chce klonováním vytvořit fretky s narušenými geny a ty pak využít k výzkumu léčby závažných plicních chorob.

Nejnovější položkou v tomto výčtu se staly klony fretky (Mustela putorius furo). Jsou jimi samičky Lilly a Libby. Na tento na první pohled "okrajový" živočišný druh nepadla volba náhodou. Tým amerických, francouzských a čínských vědců vedený Johnem Engelhardtem z University of Iowa chce klony fretky využít k výzkumu závažných plicních chorob. Dýchací cesty fretky se nápadně podobají lidským. Vyskytují se v nich stejné typy buněk a podobné jsou i rozložením žláz ve sliznicích. V tom fretka předčí běžná laboratorní zvířata, např. myš, potkana nebo králíka. Díky tomu je využívána jako vynikající model pro studium infekčních i dědičných plicních onemocnění. Patří k nejvyužívanějším modelovým živočichům pro výzkum infekce virem chřipky, včetně té "ptačí" vyvolávané virem H5N1. Je hojně využívána pro studium cystické fibrózy, závažné dědičné choroby vyvolané poškozením genu CFTR. Tvorba fretek postižených různými typy mutací vyvolávajících u člověka cystickou fibrózu by dovolila na těchto zvířatech testovat léky a léčebné metody pro boj s cystickou fibrózou.

Zvířata se záměrně poškozenými geny lze nejsnáze získat klonováním. Z buňky, do jejíž dědičné informace byla cíleně vnesena uměle navozená mutace, lze vytvořit klon, jenž pak nese mutaci genu v každé buňce těla. Engelhardtův tým začal s klonováním fretky "na zelené louce". Musel zvládnout základní techniky, které jsou u jiných živočichů rutinní záležitostí. Vědci vyvinuli postup hormonálního ošetření samic pro získávání dostatečného počtu vajíček. Naučili se kultivovat embrya fretek a vyvinuli techniky pro jejich přenos náhradním matkám. Čas od času je výzkum zavedl do slepé uličky. Usilovně vyvíjená hormonální stimulace nakonec přinesla víc škody než užitku. Vajíčka získaná od samic ošetřených hormony nebyla plnohodnotná a nezajišťovala zdárný vývoj embryí. Mnohem lépe dopadaly experimenty s vajíčky, která vědci fretkám odebrali bez hormonální stimulace a nechali dozrát v laboratoři. Další problém nastal při pokusech spojit vajíčko zbavené vlastní dědičné informace s tělní buňkou fretky. Buňkám se do spojení s vajíčkem nechtělo. A tak vědci připravili pro splynutí hned dvě buňky a vsadili na to, že alespoň jedné se to povede. Pokud náhodou uspěly obě, vznikal neživotaschopný zárodek. Naštěstí se to stávalo jen vzácně. Nakonec se podařilo získat klony fretek, které netrpí zjevnými defekty a samy jsou plodné. Teď je na řadě tvorba klonů z buněk nesoucích cíleně navozené mutace genu CFTR.

Kromě využití klonů fretek pro biomedicínské účely najde technika klonování zřejmě uplatnění i při záchraně ohrožených lasicovitých šelem, např. amerického tchoře černonohého nebo norka evropského.

Engelhardtův tým oznámil úspěch při klonování fretky ve studii zveřejněné vědeckým časopisem Developmental Biology.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.