Lidský štít
Když se řekne lidský štít, představíme si jednu z největších ohavností válek, totiž ozbrojence, kteří se kryjí civilisty. Skrývat se za nimi před střelbou je stejně tak zbabělé, jako ďábelsky rafinované. Když ale včera o používání lidských štítů teroristy hovořil mluvčí izraelské armády, jednalo se o složitější případ.
Armáda mínila bombardovat v Gaze dům člena organizace, jež v červnu unesla izraelského vojáka. Před náletem telefonicky vyzvala rodinu, aby obydlí neprodleně opustila. Místo toho se v domě, který byl na mušce, shromáždilo dvě stě až tři sta Palestinců, kteří svou přítomností bombardování zabránili. Šlo o lidský štít, když riziko, že budou zabiti, podstoupili dobrovolně? Mluvčí armády zdůvodnil odvolání útoku tím, že vojáci nechtějí ublížit civilistům, kterých se bombardování netýká. Jenomže ti civilisté se v zaměřeném domě evidentně shromáždili proto, že se jich bombardování týká.
Vžít se do jejich situace neumíme, protože jsme v ní sami nikdy nebyli. Šlo o projev odvahy? Anebo o zkoušku víry? Anebo o známku zoufalství lidí, kteří nemají co ztratit? Máme tomu rozumět tak, že pro ně nemovitost v uprchlickém táboře má větší cenu než vlastní životy? A jedná se o sebeobranu pronásledovaných, anebo o novou taktiku teroristů, kteří i včera směrem na Izrael odpálili osm raket a podařilo se jim zranit jednoho civilistu? Možná ti lidé solidarizovali s bojovníkem, možná chtěli pouze svým sousedům zachránit střechu nad hlavou. Dost možná tou sebevražedně vyhlížející akcí sledovali obojí. Nelze jim upřít kuráž, ale současně jim ani nelze přiznat zásluhy o lepší svět. Učinili se lidským štítem, aby zabránili demolici. Nic víc, nic míň. Prsty zůstaly na spouštích.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
