Lidoopi dovedou plánovat
Předvídavost a plánování byly považovány za výhradně lidské vlastnosti. Nejnovější experimenty však prokázaly, že plánovat umějí i šimpanzi a orangutani. Naše plánování má zřejmě velmi hluboké kořeny. Jeho počátky spadají do doby před 14 miliony lety, kdy žil společný předek lidí, šimpanzů a orangutanů.
Před dovolenou balíme zavazadla a trápíme se představami, co všechno nás může potkat a co všechno budeme potřebovat. Tahle dovednost je starší než 14 milionů let a zdědili jsme ji po opičích předcích. Dokazují to nejnovější výzkumy Nicholase Mulcahyho a Josepa Calla z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku zveřejněné předním vědeckým časopisem Science.
Mulcahy a Call naučili pětici šimpanzů bonobo a stejně početnou skupinu orangutanů získávat hroznové víno z automatu pomocí několika nástrojů a pak je podrobili zkoušce z plánování. Lidoopa vpustili do místnosti s automatem, který však byl za průhlednou přepážkou. Lidoop jej viděl, ale nedostal se k němu, aby z něj dostal odměnu. V místnosti však leželo osm různých nástrojů, z nichž dva se hodily k otevření automatu. Šest zbývajících nebylo v tomto ohledu k ničemu. Po pěti minutách musel lidoop místnost opustit, ale směl si s sebou vzít jeden z nástrojů. Vědci zbývající nástroje odstranili a po hodině pustili lidoopa znovu k automatu, který už byl volně přístupný. Pokud si s sebou zvíře přineslo správný nástroj, mohlo získat z automatu vytouženou odměnu.
Jak bonobové, tak i orangutani úlohu zvládali velmi dobře. Nástroje si nevybírali náhodně a nejčastěji si s sebou odnášeli ty, kterými se mohli dostat k odměně. Mistrem byl orangutan Dokana, který si v šestnácti pokusech odnesl špatný "klíč" jen jednou. Někteří lidoopi se ale ukázali jako "natvrdlí". Bonobo Joey se v šestnácti pokusech strefil jen dvakrát. Nejlepší orangutani a bonobové si odnášeli správné nástroje dokonce i v případech, kdy se mohli k automatu vrátit s klíčem až druhý den po prospané noci. Call a Mulcahy tak prokázali, že lidoopi plánují nejméně 14 hodin dopředu.
Již dříve vědci pozorovali šimpanze, kteří si nesli upravenou větvičku k termitišti, aby pak s její pomocí lovili termity. Chytré vrány žijící v pralesích Nové Kaledonie si s sebou nosí bodla vyrobená z větviček nebo tvrdých listů a pak s nimi dobývají hmyz z děr a skulin. Lipský pokus ale odhalil u lidoopů mnohem rafinovanější chování.
"V našem experimentu si lidoopi s sebou nosili nástroje, které jim v té chvíli nebyly k ničemu. Museli proto předvídat, že se jim nástroje budou hodit v budoucnu. Mnozí vědci byli přesvědčeni, že zvířata nejsou takového plánování schopna, a nás samotné náš objev překvapil," vysvětlil zásadní přínos experimentů Josep Call v rozhovoru pro britskou BBC. Plánovat umějí jak bonobové, tak i orangutani a to znamená, že jde o schopnost, kterou získal už dávný předek všech dnešních lidoopů obývající Zemi před více než 14 miliony roků.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
