Lidé se nechtěli vzdát společenského života ani za morových epidemií, upozorňuje historik

28. listopad 2020

Epidemie provázejí lidstvo dál, než paměť sahá. Jaké nemoci potrápily obyvatele českých zemí napříč historií? Jak epidemické ataky ovlivnily společnost? A jak se s chorobami bojovalo?

Účinkují: Karel Černý z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
Připravila: Zuzana Marková

Po zavlečení morové nákazy do Evropy ve 14. století se na území českých zemí opakovala vlna krizové mortality zhruba každých devět let. K takovému závěru alespoň dospěl historik Eduard Maur ve své studii Morová epidemie roku 1380, kterou publikoval v roce 1986.

Židovský hřbitov na Žižkově ve Fibichově ulici (tzv. první izraelský hřbitov na Olšanech) byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce. Znovu se zde pohřbívalo v době morové epidemie ve druhém desetiletí l8. století.

Přestože epidemiologie jak ji známe dnes, byla hudbou vzdálené budoucnosti, už v případě raně novověkých morových epidemií se doporučovalo omezit setkávání.

To bylo ale často ritualizované a společnosti druhých se lidé i tehdy zříkali jen velmi neochotně, upozorňuje Karel Černý z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Utajované pohřbívání

Typickým příkladem častého porušování nařízení byly zákazy pohřbů se všemi náležitostmi, jako například vystavení těla. To mohlo často zajít až k utajovanému pohřbívání a následné exhumaci těla pro opětovné – už patřičné – pohřbení zesnulého.

Příčiny morových ran si lidé vysvětlovali různě. Za původce nemoci bylo považováno třeba špatné životní prostředí nebo působení negativní vesmírné energie. V typicky antisemitském období naší historie se vina často přičítala také židovskému obyvatelstvu.

Logo

Do dějin českých zemí se nesmazatelně zapsal také tyfus. Dvě epidemie v terezínském ghettu dokonce zkomplikovaly osvobození místních vězňů. Mnoho z nich na tyfus zemřelo jen chvíli po skončení války.

Tyfová epidemie u nás ale zasáhla ještě jednou, a to v 50. letech 20. století. Nemoc tehdy zasáhla moravské Valašské Meziříčí. Zkušenost své babičky, která se také nakazila, popsala v knize Hana v roce 2017 spisovatelka Alena Mornštajnová.

Celý pořad Historie Plus Zuzany Markové si poslechněte v audiozáznamu.

autor: Zuzana Marková
Spustit audio

Související