Lída Rakušanová: Všechno zlé je k něčemu dobré
Prastaré české přísloví je právě teď v Evropě aktuální jako nikdy. A to díky nevypočitatelnému americkému prezidentovi, kterému stačilo pouhých pár měsíců, aby nahlodal image Spojených států coby důvěryhodného globálního lídra až na dřeň. A i kdyby jeho éra po čtyřech letech mandátu skončila, pachuť nedůvěry vůči USA na mezinárodním poli hned tak nevyvane.
Pro Evropu je to nečekaná, ale v každém případě úžasná šance převzít kormidlo. Svou kádrovací válkou proti elitním americkým univerzitám poslal Donald Trump řadu důležitých výzkumných projektů k ledu. V zemi, která tradičně sbírá Nobelovy ceny, se teď špičkoví výzkumníci poohlížejí po alternativách v cizině.
Čtěte také
Nic jiného nezbývá ani zahraničním studentům, kterým hrozí, že přijdou o víza. Odliv mozků z Ameriky začíná a headhunting je v plném proudu. Harvardově univerzitě, odhodlané vzdorovat Trumpově nátlaku za každou cenu už německý ministr kultury Weimer nabídl, aby si v Německu zřídila „exilový campus“.
Investování v Evropě
Mimochodem, v hledáčku alternativ by se klidně mohlo ocitnout i Česko. Renomovaný německý deník Handesblatt mu předpovídá šanci stát se vzhledem ke zdejšímu rozvoji digitálních technologií „středoevropským Silicon Valley“. Dobrou pověst mají na Západě i high-tech obory českých univerzit.
Evropa bude díky Donaldu Trumpovi profitovat nejspíš také ve finanční oblasti. Jeho celní eskapády zacloumaly kapitálovými trhy natolik, že na Wall Streetu je teď sháňka po evropských akciích, ještě nedávno dost opomíjených.
Snad ještě podstatnější je ale fakt, že se mezinárodní banky začínají vzhledem k nejisté atmosféře v USA přiklánět k investování spíš v Evropě než v Americe. Favoritem pro investice mezinárodních bank je Německo, největší ekonomika a hlavní obchodní trh EU. Pokud k tomu dojde, bude to pro skomírající ekonomiku našich sousedů živá voda.
Pro Českou republiku, ekonomicky propojenou právě hlavně s Německem, je to každopádně dobrá zpráva.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
