Lída Rakušanová: Proti platové diskriminaci se lze bránit. Teoreticky

3. listopad 2015
Let My People Live, konference, Věra Jourová

To téma je jak tažní ptáci. Objevuje se rok co rok a nic se na něm nemění: statistický rozdíl v platech mužů a žen je v České republice konstantně jeden z nejvyšších v Evropské unii.

Jak v pondělí oznámila unijní komisařka Věra Jourová, berou zdejší zaměstnané ženy v průměru o 22 procent menší platy než jejich mužští kolegové. Což se následně projevuje na výši důchodů: ženy ve věku 65 plus mají důchody průměrně o 40 procent nižší než stejně staří muži.

Důvody jsou notoricky známé: ženy pracují častěji než muži ve špatně placených odvětvích a ve službách, a místo aby šplhaly po kariérním žebříčku, pečují o rodinu, děti a staré rodiče.

Rozdíl v průměrných platech se kromě toho zvětšuje s vyšším vzděláním: vysokoškolačky berou v průměru o 30 procent míň než jejich mužští kolegové. A na vedoucích pozicích se jejich výdělky liší statisticky o 27 procent.

Čtěte také

I tady je vysvětlení nasnadě: nůžky se začnou rozevírat v okamžiku, kdy se narodí první dítě a ženy nastoupí na mateřskou. Když se pak po letech vracejí do práce, začínají prakticky od nuly.

To všechno ale neznamená, že se s tím nedá nic dělat. Udržet krok s vývojem profese je možné za předpokladu, že existuje dostatečná síť kvalitních jeslí, školek a pružných pracovních úvazků. Kromě toho je ale na čase se konečně ptát, zda odvětví s nižší platovou hladinou, kde pracují tradičně ženy, nejsou hůř placená právě proto, že je tam převaha žen.

Je přece nesmysl se dneska, v postindustriální společnosti, chovat tak, jako by zdravotnictví, školství nebo služby byla méněcennější odvětví než jsou průmyslové branže. V éře automatizace neobstojí už ani argument, že práce v továrnách je manuálně náročnější.

Jak je to ve skutečnosti s odměňováním žen, o tom svědčí řada případů, kdy ženy berou za stejnou práci míň i při stejné nebo dokonce vyšší kvalifikaci, zkušenostech a pracovním nasazení než muži. Tady se sice už jedná o zřetelnou diskriminaci, na kterou je ale krátký i antidiskriminační zákon.

Platy muži / ženy

Čtěte také

Už proto, že by finančně poškozená žena musela svého zaměstnavatele žalovat u soudu. Jde to ale i obráceně: německá ministryně pro rodinu Manuela Schwesig se například zasazuje o to, aby podniky musely samy přezkoumat a zveřejnit, zda měří svým spolupracovníkům na stejných pozicích stejným metrem.

Lze se bohužel obávat, že v Česku by něco takového bylo okamžitě pranýřováno jako další útok na podnikatelskou svobodu. A že by se za svá práva nepostavily ani finačně znevýhodňované ženy. Obraz muže jako živitele rodiny a manželství jako zaopatřovacího ústavu manželek tu totiž přetrvává dodnes. Ač nemá s realitou nic společného. Je z předminulého století.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.