Lída Rakušanová: Postrádá Unie pud sebezáchovy?
Když Donald Trump hodlá uvalit citelné sankce na Kreml teprve tehdy, až státy NATO a především EU přestanou od Ruska nakupovat plyn a ropu, má naprostou pravdu. Americký prezident se totiž nechce soustředit jen na tzv. „stínovou flotilu“ tankerů, které maskují původ ruské ropy plavbou pod cizími vlajkami. Především chce použít tzv. druhotné sankce, a to proti státům, které Rusku pomáhají západní embargo obcházet.
Ať už přeprodejem ruské ropy, nebo třeba tím, že Kremlu poskytují západní technologie. Jde především o Čínu, ale také o Indii, Turecko, Spojené arabské emiráty nebo Singapur. Indie, která ruskou ropu rafinuje a pak bez označení prodává do Evropy, čelí americkému clu ve výši 25 procent už teď.
Čtěte také
A Donald Trump je právem „šokován“, že EU, místo aby se k jeho strategii s cílem nechat Kreml ekonomicky vyhladovět s nadšením hlásila, není ani po třech letech ruské agrese vůči Ukrajině schopná se bez ruských energií obejít.
Sice se jí to údajně povedlo už z 80 procent, ale zbytek je co do objemu financí pořád ještě vydatný. Podle odhadů mezinárodního Centra pro výzkum energetiky nakoupily státy EU jen ve třetím roce války z Ruska ropu a plyn za skoro 22 miliard eur. Nemluvě o dalších miliardách za ruské energie, propašované do Evropy anonymně přes třetí země.
My už čistý stůl máme
Zdůraznit je třeba, že Česko má co do plynu a ropy z Ruska od letoška naštěstí už čistý stůl. Jako celek má EU ale v plánu zbavit se energetické závislosti na Rusku nejdřív za dva roky. Pokud si ovšem státy jako Maďarsko nebo Slovensko opět nevydupou výjimky. Což se vzhledem k unijnímu právu veta klidně může stát.
Čtěte také
Přitom by za současné situace, kdy je severní křídlo EU co do narušování vzdušného prostoru vystaveno ruským provokacím dnes a denně, měla být Trumpova strategie druhotných cel pro Evropu přitažlivější než kdykoli dřív.
Je to totiž způsob efektivního nátlaku bez nebezpečí, že se tím rozpoutá spirála přímé konfrontace s Ruskem. Jen by to znamenalo, že se lidé budou muset smířit s vyššími výdaji za energie. I když ani to se nemusí nutně stát.
Což dokládá fakt, že letos v létě, kdy v Česku definitivě skončil přísun levnější ropy z Ruska, cena benzínu i nafty místo zdražování naopak klesla o zhruba dvě koruny. Skoro to vypadá, jako by Evropa tváří v tvář ruské agresi ztrácela pud sebezáchovy.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
