Lída Rakušanová: Ani válka, ani mír
„Nejsme ve válce, ale také už nežijeme v míru,“ těmito slovy charakterizoval německý ministr obrany Pistorius bezpečnostní situaci v Evropě. A dodal, že budoucí bitvy nezačnou velkým třeskem, ale možná jen kliknutím myši nebo stěží postřehnutelným bzučením dronu.
Jak připomíná německý týdeník Die Zeit, už dvakrát za sebou musela v posledních dnech Rada severoatlantické aliance aktivovat čtvrtý článek smlouvy NATO, který je předzvěstí nejvyššího stupně varování.
Čtěte také
Vyžádaly si to hned dva členské státy aliance, protože se cítily v ohrožení: Polsko po náletu roje ruských dronů a Estonsko poté, co se v jeho vzdušném miniprostoru zdržovaly bez jakékoli identifikace celých 12 minut tři ruské stíhačky.
Faktem na druhé straně je, že pro severské státy a Pobaltí nejsou ruské provokace žádnou novinkou už řadu let: když například v roce 2022 střežily estonské, litevské a lotyšské nebe české Gripeny, museli čeští letci vystartovat kvůli anonymním narušitelům z Ruska celkem jedenačtyřicetkrát.
Vytyčení mantinelů
Dnešní situace je nicméně jiná, a to zcela zásadně: agresivita Ruska stoupá snad každým dnem. A Kreml už víceméně bez obalu testuje, kam až může zajít. Mimo jiné – nebo spíš především – kvůli tomu, že po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu začíná pověst Severoatlantické aliance, založené západními demokraciemi v roce 1949 jako hráz proti rozpínavosti Sovětského svazu, povážlivě blednout.
Čtěte také
Páteří NATO byla totiž odjakživa Amerika a Evropa si teprve zvyká, že se musí postavit na vlastní nohy.
Kromě toho není dodnes jasné, co všechno spolu Donald Trump a Vladimir Putin 15. srpna na oné památné schůzce na Aljašce vlastně dojednali. Richard David Precht, významný německý filozof, politolog a spisovatel, například nevylučuje, že hlavním tématem nebyla ani tak Ukrajina jako spíš cosi jako dohoda o tom, kdy a kde si vzájemně nebudou lézt do zelí.
Faktem je, že bezprostředně po schůzce s Putinem poslal Trump do Karibiku válečné lodě, zahájil tažení proti venezuelským drogovým gangům a na hlavu tamního prezidenta vypsal odměnu 50 milionů dolarů. Dodat je třeba, že Venezuela má největší ložiska ropy na světě.
V každém případě je zřejmé, že bez Ameriky po boku se Evropa ocitá vůči Rusku tuplem v začarovaném kruhu: pokud napříště neidentifikovatelné ruské letadlo ve svém vzdušném prostoru bez pardonu sestřelí, riskuje nejen, že ji Kreml označí za agresora, ale že se s ním eventuálně dostane i do přímého konfliktu. A když se bude úzkostlivě konfliktům s Ruskem vyhýbat, jen podpoří jeho chuť zkoušet, co všechno si může dovolit. Říká se tomu „kvadratura kruhu“.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
