Lída Rakušanová: 73. Sudetoněmecký sjezd jako historický zlom?
V bavorském Řezně skončil tuto svatodušní neděli v pořadí už 73. sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Za českou stranu na něm tentokrát vystoupil ministr Mikuláš Bek s projevem, který vzbudil pozornost. Historickým zlomem nazval mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt vystoupení ministra školství Mikuláše Beka.
A přelom to skutečně byl, ovšem hlavně proto, že na rozdíl od svých dvou předchůdců, tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana v roce 2016 a o rok později místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka, mohl současný ministr školství Mikuláš Bek zdůraznit, že už nemusí mít ke svému vystoupení odvahu, protože mluví jménem české vlády a vyřizuje pozdrav jejího předsedy Petra Fialy.
Čtěte také
To je vskutku novum, protože když před sedmi lety prolomil ledy ostentativního bojkotu sudetoněmeckých sjezdů ze strany českých vlád ministr kultury Herman, dal od něj ruce pryč nejen tehdejší premiér Sobotka, ale i prezident Miloš Zeman, ačkoliv ten mu jeho záměr předem schválil s tím, že poté, co v roce 2015 vypustili sudetští Němci ze stanov právo na domov a majetek, mohou se s nimi čeští politici veřejně setkávat bez obav z materiálních požadavků.
Řekl mu to ovšem jen soukromě, a když se pak na Daniela Hermana vrhli strážci odkazu Benešových dekretů, nechal jim ho Zeman napospas. V politice tím Daniel Herman skončil.
Osvobodit se a nabýt sebevědomí
Čtěte také
V neděli uzavřel Mikuláš Bek svůj projev na sudetoněmeckém sjezdu konstatováním, že základy ke smíru mezi sudetskými Němci a Čechy jsou položeny. Přesnější by ovšem bylo, kdyby řekl, že se čeští politici konečně odhodlali začít plnit své už dávno zanedbané domácí úkoly.
Ta opravdová „fuška“ je ale teprve čeká – a zdaleka nejde jen o to, že se teď na vládu i prezidenta vrhnou ze záhrobí nacionalismu snad všichni manipulátoři, co jich česká země zplodila. Pokud to s těmi základy ke smíru myslí vláda opravdu vážně, měla by vyslat jasný signál, že vyhnat po válce tři miliony českých Němců na základě kolektivní viny nebylo nic jiného než etnická čistka.
A to především z toho důvodu, aby zdejší společnost dostala šanci tuhle zátěž minulosti postupně zpracovat. Aby se s ní mohla vyrovnat, osvobodit se a nabýt sebevědomí.
K tomu už jen tolik, že například v maďarském kalendáři je veden 19. leden jako pamětní den počátku vyhnání maďarských Němců v roce 1946. Schválil to maďarský parlament v roce 2012.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
