Libye nepopraví sestry

Hned po potvrzení rozsudku smrti je totiž momentální výsledek ten druhý nejhorší. . "Případ nebude ukončen, dokud naši krajané nebudou doma, uvedl bulharský ministr zahraničí Ivajlo Kalfin.V Bulharsku vládne zklamání a rozhořčení. Přesto v okamžiku vynesení rozsudku bulharská elektronická média přerušila vysílání, a oznámila tuto napůl radostnou zprávu

Podle libyjského rozhodnutí má pět Bulharek a jeden Palestinec, který má nyní rovněž bulharské občanství, strávit za mřížemi zbytek života, a Libyjci se tváří, jako kdyby se tak mělo stát v tamním vězení.

Celá věc tedy může začít nanovo, licitace s nevypočitatelným libyjským režimem, nabídky, vyjednávání, prosby, a možná i hrozby. Bulharský nejvyšší státní zástupce oznámil, že ještě dnes vyšle do Libye dopis, v němž požádá o vydání všech šesti vězňů, s poukazem na fakt, že obě země mají ještě z 80. let dohodu o vzájemném vydávání občanů. Zároveň ovšem bulharský ministr zahraničí uvedl, že není jasné, kdy by se zdravotníci mohli do Bulharska vrátit.

Libye totiž i nadále trvá na neudržitelném tvrzení, že za epidemii AIDS u dětských pacientů nemocnice v Behnghází mohou bulharští zdravotníci, přestože mezinárodní experti potvrdili, že tento virus musel v Libyi být už před jejich příjezdem v roce 1998. Celá licitace posledních dnů se tedy netýkala toho, zda budou zbaveni viny, kterou minulý týden potvrdil i nejvyšší odvolací soud, ale pouze jednal o výši trestu, který podle odvolacího soudu měl být trestem smrti zastřelením. Ten včera byl - podle očekávání mezinárodního společenství - zmírněn právě na zmíněný trest doživotí.

Proč bylo toto rozhodnutí očekávané? Protože ještě před vynesením včerejšího rozhodnutí libyjské Nejvyšší státní rady, což je, přísně vzato, vlastně jen jiné jméno pro kancelář Kaddáfího, začala být vyplácena finanční odškodnění rodinám postižených dětí, kterých je 438, šestapadesát z nich už zemřelo. Právě přijetí kompenzace ze strany rodin obětí umožnilo, aby libyjská moc mohla odstoupit od trestu smrti. Podle islámského i beduínského zvykového práva mají příbuzní obětí vraždy právo na smrt usvědčeného pachatele, a nebo mohou přijmout vykoupení pomocí takzvaných krvavých peněz. Rodiny kompenzace přijaly - naštěstí -, protože v okamžiku, kdy se libyjské soudy rozhodly trvat na vině bulharských sester, nebyla žádná jiná cesta ven. Kaddáfí se nyní může prezentovat své společnosti jako ten, kdo zvítězil nad západem a uhájil práva svých poddaných, zatímco v Bulharsku se rozběhla debata o tom, zda nebyly peníze předány předčasně, protože Kaddáfího rukojmí jsou i nadále v zemi, a libyjský diktátor může i nadále hrát svou hru. Například může opět zhoršit podmínky, za kterých jsou Bulharky vězněny, a tak vyvíjet tlak na Sofii i Brusel.

Nyní tedy rodiny nemocných dětí přijaly odškodnění ve výši zhruba jeden milion dolarů za každé dítě. Peníze nebudou vypláceny jakožto přímé odškodnění, ale jako pomoc. Tím se Bulharsko i Evropská unie vyhnou tomu, aby vyplacením odškodného přiznaly vinu za něco, co jejich občané nemohly spáchat. Peníze pocházejí z takzvaného Bengházíjského mezinárodního fondu, který financují Evropská unie, Spojené státy, Bulharsko a Libye. Zároveň komisařka pro zahraniční vztahy EU Benita Ferrerová-Waldnerová dnes novináře ujistila, že 460 milionů dolarů, které byly použity k finančnímu vyrovnání s postiženými rodinami, zaplatila Libye, což ovšem může být jen jakýsi účetní trik.

O odepsání dluhů z 80. let, která má Tripolis například i u České republiky, zatím nebyla řeč. V případě Česka jde asi o 300 milionů dolarů. U Bulharska má Tripolis dokonce dluh kolem 8 set milionů dolarů.

Libyjské dluhy u svých bývalých soudruhů ale přece jen ještě mohou vyplout na povrch, protože všech šest zdravotníků zůstává v zajetí. Naději skýtá také to, že Libye velmi touží vrátit se do společenství středomořských států a hodně pro to udělala, například se vzdala jaderného programu. Také vydala muže podezřelé ze spáchání atentátu na letadlo Pan Am nad skotským Lockerbie a odškodnila oběti pádu letounu. Nikdo nepochyboval, že tento teroristický útok z roku 1988 byl proveden libyjskou tajnou službou, jako ostatně celá řada dalších podobných akcí. Mimochodem, Libye nyní žádá propuštění muže, který byl za útok na letadlo Pan Am odsouzen ve Velké Británii.

Ještě před dvěma staletími byla severní Afrika důležitou základnou pirátů operujících ve Středomoří. Mnoho evropských a amerických lodí jim padlo za oběť a mnozí námořnici se jich báli více než bouří a větru. Tyto doby jsou už dávno pryč, i když strašlivý osud pěti žen a jednoho muže ukazuje, že v různých bizarních podobách se může něco podobného opakovat i dnes. Stále ještě neztrácejme naději, že se věci rychle vydají správným směrem. Optimistickým scénářem by bylo, že šestice vězňů bude co nejdříve předána Bulharsku a jejich prezident je omilostní ještě dříve, než letoun směřující domů nabere letovou výšku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .