Libor Dvořák: Všelidové hlasování
Jako houby po dešti se hned po hlasování o ústavních změnách v ukrajinské Nejvyšší radě, jež doprovázel pondělní masakr před parlamentní budovou, v ruských médiích vynořily velmi znepokojivé úvahy.
A o čem? Přece o tom, že oficiální Kyjev čeká další těžká zkouška - referenda v separatistických republikách o jejich připojení k Rusku.
Všelidové hlasování o této osudové otázce by se prý mohlo odehrát hned po místních volbách v Doněcké a Luhanské lidové republice. Ty teď už zcela nepochybně proběhnou 18. října, tedy týden před celoukrajinskými - i přesto, že si to Kyjev nepřeje a že to považuje za porušení minských dohod.
Doněcký vyjednavač k minské kontaktní skupině Denis Pušilin je ovšem jiného názoru a tvrdí, že separatistická svévole, pokud jde o volební proces, nikoho a nic neohrožuje. A stejně svévolně si obě nikým neuznané entity budou zcela nepochybně počínat i v otázce referenda. Jejich politickou reprezentaci přece názor Kyjeva naprosto nezajímá.
Považujme tedy obě referenda, jež budou z východní strany hranice zajisté označena za výraz práva zdejších obyvatel na sebeurčení, za hotovou věc. Co ale bude dál?
Už dnes se rozhodně s velkou pravděpodobností dá předpokládat, že jejich výsledek bude podobně jako v případě loňského krymského referenda drtivý, někde kolem 95 procent hlasů, odevzdaných pro širokou náruč matičky Rusi.
Jenže - takovýto plebiscit není pro Moskvu závazný a je jen velice málo pravděpodobné, že by Ruská federace tato území - s ohledem na rozlohu největšího státu světa naprosto zanedbatelná - opravdu chtěla získat.
Důvodů je hned několik, ale hlavní jsou v zásadě dva: za prvé donbaský průmysl, který byl ještě nedávno kdekdo ochoten považovat za ocelové srdce, byl hromadou rezavého šrotu už před půldruhaletou válkou, a dnes je tím šrotem ještě spíš. A tohle vše by se muselo za ruské peníze stavět na nohy. Na což stagnující ruská ekonomika v této chvíli rozhodně nemá peníze.
Pak je tu ale další důvod, možná ještě důležitější: Kdyby se Doněcká a Luhanská republika staly součástí Ruska, to by se okamžitě a s definitivní platností stalo aktivním účastníkem války s Ukrajinou, což až doposud sice marně, ale o to vehementněji popírá. A do něčeho takového se v Kremlu docela jistě nechce.
Případná referenda se tedy stanou jen dalším krokem nátlaku na Kyjev a přispějí k tomu, co Vladimir Putin Kyjevu asi přeje nejvíc - permanentní krizi, která bude beztak zesláblou zemi dál oslabovat. Moskva na východní Ukrajině zřejmě směřuje ke stejnému zamrzlému konfliktu, jaký už přes dvacet let udržuje v Podněstří, protože si myslí, že něco takového je v jejím zájmu.
Pravdou je samozřejmě opak - vždyť země jako Gruzie či Ukrajina se od agresivního Ruska znechuceně odvracejí, a není se jim co divit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
