Libor Dvořák: Ukrajina opět vře kvůli Donbasu

Demonstranti v Kyjevě s nápisem „Ne kapitulaci“
Demonstranti v Kyjevě s nápisem „Ne kapitulaci“

Tisíce lidí o víkendu v centru Kyjeva protestovaly proti udělení zvláštního statusu územím ovládaným povstalci v Donbasu na východě Ukrajiny.

To přislíbil nový prezident Volodymyr Zelenskyj v rámci snah o urovnání konfliktu.

Zelenského příslib chápou jeho odpůrci jako přílišný ústupek Rusku. Jde zřejmě o první vážnou zkoušku pro samotného prezidenta Zelenského, který do úřadu letos na jaře vstupoval přímo triumfálně.

Protesty tisíců Ukrajinců po celé zemi, které jistě budou pokračovat, jasně ukázaly, že lidé se nehodlají smiřovat s tím, aby se o budoucnosti jejich země rozhodovalo bez ohledu na jejich názor. Jak se ale zdá, prezidentská kancelář, třeba soudě podle ironických komentářů svého šéfa Andrije Bohdana, tyto akce dosti významně podceňuje, a to v politických kláních nikdy není příliš moudré.

Během posledního týdne se prezident i jeho okolí několikrát pokusili obyvatelstvo přesvědčit, že prezidentův souhlas se Steinmeierovým plánem rozhodně neznamená žádnou kapitulaci, že jeho požadavky jsou v souladu s Minskými dohodami a že pokud by na ně Ukrajina nepřistoupila, nebyla by možná schůzka hlav států v tzv. Normandském formátu. Při této příležitosti by se pak Zelenskyj měl poprvé osobně setkat s Putinem – jinak by prý k podobné schůzce dojít nemohlo.

Moskva si mne ruce

Připomeňme si hlavní body „Steinmeierova vzorce“, s nímž tehdejší německý ministr zahraničí přišel v roce 2015: v separatistických oblastech musí proběhnout volby, a to pod dohledem OBSE. Než by volby proběhly, byl by zvláštní status Donbasu, poskytnutý Kyjevem, dočasný. Pokud by OBSE jejich výsledek vyhodnotila jako řádný a platný, zmíněný dočasný status by se změnil na stálý.

Zajímavé je, že při nedělních protestech na kyjevském Majdanu prakticky nikdo z demonstrantů nedokázal reportérovi BBC popsat ani tento základní mechanismus. Jenže lidé cítí, že poté, co Ukrajina přišla o Donbas de facto, teď o něj přichází i de iure. A přesně v tom je jádro pudla.

Volodymyr Zelenskyj se tak ocitá ve velmi složité situaci: na jedné straně se snaží naplnit předvolební sliby a ozbrojený svár na východě země ukončit. Mnozí jeho voliči však nesporně přemýšlejí o tom, zda se tak neděje za příliš vysokou cenu.

Mnout ruce si v tuto chvíli může Moskva. Ta už zřejmě nejnovější vývoj ve východoukrajinském konfliktu považuje za své diplomatické vítězství a za začátek cesty Luhanské a Doněcké lidové republiky k podobnému stavu, do něhož po roce 2008 dospěla Abcházie a Jižní Osetie a dlouho před nimi moldavské Podněstří.

Libor Dvořák, novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny

Takovýto, ostatně velmi pravděpodobný, vývoj by si Zelenskyj rozhodně nepřál, ale logika událostí se zdá být neúprosná. Bývalý populární herec, který se tolik proslavil v roli seriálového prezidenta, si jako reálná hlava státu bude muset zvyknout i na to, že popularita mezi obyčejnými lidmi může být dáma velmi vrtkavá.

Autor je komentátor Českého rozhlasu