Libor Dvořák: Rusové postupně odkrývají své záměry s Moldavskem
Přestože moldavská nejvyšší místa jsou ve svém počínání i rétorice vůči Rusku od začátku války na Ukrajině mimořádně opatrná, nebezpečí, že tato malá postsovětská země bude vtažena do konfliktu, je stále větší. To si v posledních deseti dnech postupně uvědomují i řadoví Moldavané, kteří se jinak o politiku nijak zvlášť nezajímají.
Vývoj posledních dnů v Moldavsku a hlavně Podněstří je příznačný, protože připomíná vznik jiných konfliktů a válek, což je na celé věci to nejznepokojivější. Co se tam ale v onom půldruhém týdnu stalo?
Čtěte také
Během 48 hodin došlo 25. a 26. dubna na podněsterském území k celé sérii výbuchů a ostřelování, během nichž byla zasažena budova separatistického ministerstva vnitra, zničeny anténní stožáry patřící Ruské televizní a rozhlasové vysílací síti a dva další výbuchy zaduněly v Parkanech. Pokud to někomu připomíná vysílač v Gliwicích a začátek druhé světové války v Polsku, je zřejmě na správné stopě.
Možná zvláštní shodou okolností, ale možná spíše zcela logicky těmto událostem předcházelo prohlášení zástupce velitele ruského Centrálního vojenského okruhu generála Rustama Minněkajeva z 22. dubna. Ten konstatoval, že Rusko vstoupilo „do druhé fáze speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Ta podle pana (či spíše soudruha) generála předpokládá nejen „plné osvobození Donbasu“, ale také „obsazení celého jihu Ukrajiny“.
Myslet si, že toto prohlášení a nedávné teroristické útoky v Podněstří spolu nesouvisejí, by bylo opravdu velmi naivní.
Demonstrace skutečných ruských záměrů
Jak ale reagovala ruská nejvyšší místa? Kremelský tiskový mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že otázky kolem speciální vojenské operace komentovat nemůže, čímž situaci dále znejasnil.
Čtěte také
Ministerstvo obrany na dotazy novinářů odpovědělo, že události v Podněstří „zkoumá“, ale výroky generála Minněkajeva nevyvrátilo. Ještě zajímavější je reakce náměstka ruského ministra zahraničí Andreje Ruděnka. Ten prohlásil, že Rusko doufá v zažehnání vývoje, při němž by bylo nuceno v regionu ve prospěch tamních etnických Rusů zasáhnout. To mnozí Moldavané rovnou považují za nepokrytou demonstraci skutečných ruských záměrů.
Jiná otázka je, zda je současná ruská armáda vůbec něčeho takového schopna. Pokud je správné britské zjištění, že Rusko už na Ukrajině nasadilo dvě třetiny svých pozemních sil a fronta se víceméně nehýbe, mohla by se snaha dojít až do Podněstří podobně jako pokus o dobytí Kyjeva pro Rusy stát dalším nestravitelným soustem.
Ostatně hodně bude záležet na tom, jak se ruské armádě povede na Donbasu. Jenže…
Hlavní problém, stejně jako v celé této válce, se jmenuje Vladimir Putin. Jak říká jeho někdejší blízký spolupracovník a dnešní rozhodný odpůrce politolog Gleb Pavlovskij, Putinův někdejší chladný pragmatický úsudek je ten tam a současný ruský prezident, který si zjevně nedá do ničeho mluvit, se dnes řídí spíše chimérickými sny a vizemi. A ty jsou za podobných okolností věru špatnými rádci.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
