Libor Dvořák: Rusko-ukrajinská krize je pro EU velký problém

18. prosinec 2021

Čtvrteční summit Evropské unie v Bruselu opět ukázal, jak tvrdým oříškem je pro sjednocenou Evropu současná rusko-ukrajinská pohraniční krize, hrozící přerůst v otevřený ozbrojený konflikt a ruský vpád na ukrajinské území. Ten by podle největších pesimistů mohl pohltit až dvě třetiny současné Ukrajiny.

Hned po posledním videosummitu Biden–Putin se strhla celá lavina telefonátů, ve kterých se s ruským prezidentem spojily četné významné politické osobnosti starého kontinentu.

Čtěte také

U vědomí toho, že Joe Biden po debatě s Putinem výslovně prohlásil, že USA po případném ruském útoku na Ukrajinu vojensky určitě nezasáhnou a že Ruská federace bude ovšem nucena čelit obrovitým a zatím nikdy neuplatněným sankcím, masivním ekonomickým trestem pohrozily prakticky všechny rozhodující evropské mocnosti.

Meze jejich současných možností ovšem ukázalo právě poslední reprezentativní evropské rokování. Pokud jde o nutnost zadržování Ruska v jeho nevyhlášeném konfliktu s Ukrajinou, jsou sice unijní země zajedno, ale docela významně je dělí jejich geografická poloha: zatímco ti, kdo jsou od ruského území daleko, jsou pro spíše mírnější opatření, země, které mají s okovanou sovětskou holínkou mnohaleté zkušenosti, působí ve svých názorech na věc podstatně razantněji.

Přece si to sám umí spočítat

Ještě větší rozpaky ovšem budí fakt, že o povaze oněch „nevídaně tvrdých kroků“ nikdo nemá potuchy.

Čtěte také

Ze čtvrtečního prohlášení k rusko-ukrajinskému problému se nic konkrétního vyčíst nedá a poukazy jeho autorů na to, že kdyby se povaha trestu vyzradila předem, bude se to rovnat odevzdání zbraní protivníkovi, jsou sice zčásti docela srozumitelné, ale zároveň i znepokojivé – tento argument zkrátka nedává jistotu, že euroamerický blok je k případnému ekonomickému souboji reálně připraven.

Na druhé straně je fakt, že vážnosti situace je si jasně vědom i sám Putin: právě proto se před pár dny spojil s francouzským a finským prezidentem a domáhal se co nejrychlejšího zahájení evropsko-ruských rozhovorů. Ostatně jeho další debata s Joem Bidenem se zřejmě dá očekávat ještě do konce roku.

Libor Dvořák

Rozhodně bychom však neměli zapomínat na jinou věc: když ruský prezident zjistil, jaký poprask na Západě svým letos již druhým stahováním vojsk na ukrajinskou hranici způsobil, moc si liboval a hned podotkl, že je třeba, aby tenhle úlek v řadách Evropanů vydržel co nejdéle. Ostatně právě tahle Putinova reakce by mohla signalizovat, že jeho záměrem není přímé vojenské tažení na Ukrajinu, ale jen rozdmychávání dalších a dalších evropských obav. Dobře to říká šéf mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger: Přece si sám umí spočítat, jakou by za to zaplatil cenu! Kéž by to byla pravda…

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio