Libor Dvořák: Rusko-ukrajinská krize je pro EU velký problém
Čtvrteční summit Evropské unie v Bruselu opět ukázal, jak tvrdým oříškem je pro sjednocenou Evropu současná rusko-ukrajinská pohraniční krize, hrozící přerůst v otevřený ozbrojený konflikt a ruský vpád na ukrajinské území. Ten by podle největších pesimistů mohl pohltit až dvě třetiny současné Ukrajiny.
Hned po posledním videosummitu Biden–Putin se strhla celá lavina telefonátů, ve kterých se s ruským prezidentem spojily četné významné politické osobnosti starého kontinentu.
Čtěte také
U vědomí toho, že Joe Biden po debatě s Putinem výslovně prohlásil, že USA po případném ruském útoku na Ukrajinu vojensky určitě nezasáhnou a že Ruská federace bude ovšem nucena čelit obrovitým a zatím nikdy neuplatněným sankcím, masivním ekonomickým trestem pohrozily prakticky všechny rozhodující evropské mocnosti.
Meze jejich současných možností ovšem ukázalo právě poslední reprezentativní evropské rokování. Pokud jde o nutnost zadržování Ruska v jeho nevyhlášeném konfliktu s Ukrajinou, jsou sice unijní země zajedno, ale docela významně je dělí jejich geografická poloha: zatímco ti, kdo jsou od ruského území daleko, jsou pro spíše mírnější opatření, země, které mají s okovanou sovětskou holínkou mnohaleté zkušenosti, působí ve svých názorech na věc podstatně razantněji.
Přece si to sám umí spočítat
Ještě větší rozpaky ovšem budí fakt, že o povaze oněch „nevídaně tvrdých kroků“ nikdo nemá potuchy.
Čtěte také
Ze čtvrtečního prohlášení k rusko-ukrajinskému problému se nic konkrétního vyčíst nedá a poukazy jeho autorů na to, že kdyby se povaha trestu vyzradila předem, bude se to rovnat odevzdání zbraní protivníkovi, jsou sice zčásti docela srozumitelné, ale zároveň i znepokojivé – tento argument zkrátka nedává jistotu, že euroamerický blok je k případnému ekonomickému souboji reálně připraven.
Na druhé straně je fakt, že vážnosti situace je si jasně vědom i sám Putin: právě proto se před pár dny spojil s francouzským a finským prezidentem a domáhal se co nejrychlejšího zahájení evropsko-ruských rozhovorů. Ostatně jeho další debata s Joem Bidenem se zřejmě dá očekávat ještě do konce roku.
Rozhodně bychom však neměli zapomínat na jinou věc: když ruský prezident zjistil, jaký poprask na Západě svým letos již druhým stahováním vojsk na ukrajinskou hranici způsobil, moc si liboval a hned podotkl, že je třeba, aby tenhle úlek v řadách Evropanů vydržel co nejdéle. Ostatně právě tahle Putinova reakce by mohla signalizovat, že jeho záměrem není přímé vojenské tažení na Ukrajinu, ale jen rozdmychávání dalších a dalších evropských obav. Dobře to říká šéf mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger: Přece si sám umí spočítat, jakou by za to zaplatil cenu! Kéž by to byla pravda…
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
