Libor Dvořák: Rusko bude měnit vojenskou doktrínu. Za největší hrozbu pokládá NATO

Proruský rebel ve vesnici Hrabske na východě Ukrajiny
Proruský rebel ve vesnici Hrabske na východě Ukrajiny

„NATO je jedním z vnějších nebezpečí pro Ruskou federaci,“ řekl zástupce tajemníka Bezpečnostní rady Ruska Michail Popov v interview pro informační agenturu RIA-Novosti a zároveň poznamenal, že „nepochybuje o tom, že přiblížení vojenské infrastruktury Aliance k ruským hranicím je pro Rusko reálnou hrozbou“.

Kromě toho je údajně snahou USA a členských států NATO „rozhojnit svůj strategický útočný potenciál“.

Popov prohlásil, že Spojené státy posilují zejména uskupení vojsk NATO v pobaltských zemích. Podle jeho přesvědčení „už byl naplánován přesun alianční těžké techniky včetně tanků a obrněných transportérů do bezprostřední blízkosti ruské hranice“.

Soudí také, že hrozbou pro Rusko je i situace na Ukrajině, která je údajně „další etapou politiky vývozu barevných revolucí“.

Čtěte také

Dodejme, že tento výrok je velice důležitý, protože děs Kremlu právě z „barevných revolucí“ je už od té gruzínské panický – až po obavu, že nakonec by taková barevná revoluce mohla propuknout i v samotném Rusku.

To je sice v tuto chvíli zcela nepravděpodobné, ale jak je vidět, hrůza z podobné představy v nejvyšších ruských politických kruzích funguje naplno.

Ukrajinská žena uprostřed trosek v Doněcku

Zkusme si položit otázku, co redefinice ruské vojenské doktríny může v praxi znamenat.

Tato doktrína byla poprvé zformulována krátce po nástupu Vladimira Putina k moci, přesněji řečeno v letech 2001 až 2002. Její nejnovější redakce pak pochází z roku 2010.

Obsah doktríny je – alespoň prozatím – poměrně obecný, i když nechybí prvky, z nichž jde hrůza už v tuto chvíli. Na mysli mám především zmínku o tom, že „Ruská federace si osobuje právo použít jaderné zbraně v případě, že podobné zbraně či jiné systémy hromadného ničení budou použity proti ní či jejím spojencům, ale také v případě rozsáhlé agrese s uplatněním konvenčních zbraní, kdy by ohrožena byla sama existence ruského státu“.

Čtěte také

Sečteno a podtrženo to přísně vzato znamená, že Rusko je odhodláno jaderné zbraně použít, kdykoli to bude považovat za nezbytné.

Z řečeného plyne, že dostatečně tvrdá je už dikce současné ruské vojenské doktríny. Co by tedy na ní mohlo být změněno?

Ruský prezident Vladimir Putin

Jak se zdá, to hlavní bude pojmenování nepřítele, jež v dosavadním textu chybí, ale přitom je z výroků vrcholných ruských představitelů zjevné už teď: těmito nepřáteli se pro Putinovo Rusko stávají Spojené státy americké, EU a NATO.

Dodejme k tomu, že je poněkud zvláštní činit hlavní nepřátele ze struktur, jež Rusko až doposud označovalo jako partnery, a nevšímat si zcela reálné hrozby, jíž je pro východ Ruské federace zatím tichá, ale masivní nelegální infiltrace ruského tichooceánského pobřeží a přilehlých oblastí statisíci, ba spíše miliony Číňanů.