Libor Dvořák: Rostoucí počet závažných leteckých nehod v Rusku bude řešit parlament

Podívejme se nejdřív na havarovaný boeing. Ten začal létat v roce 1990 pod vlajkou Air France. Potom se ovšem dostal do patronace Air Uganda, poté do Brazílie, kde v roce 2001 prodělal vážnou nehodu, při níž se letounu ulomila jedna podvozková noha, a musel být nákladně opraven, poté se dostal k jedné irské letecké společnosti, která se ho ovšem až podezřele rychle zbavila, až skončil roku 2008 ve službách Tatarstánu.

Tato společnost se stala jeho již sedmým provozovatelem či majitelem. Technický stav letounu, přestože z Moskvy do Kazaně měl stroj odlétat v pořádku, měl tedy zřejmě k bezvadnému daleko.

Kapitolou samou pro sebe byla i posádka. Kapitán letadla Rustem Salichov a jeho druhý pilot Viktor Gucul byli považováni za nepříliš zkušené – před pár lety se na piloty přeškolili jeden z navigátora, druhý z palubního inženýra. Nalétáno přesto měli kolem dvou tisíc hodin, ale jak se dnes ukázalo, opakované přistání, které se zřejmě stalo hlavní příčinou nehody, v reálu ani jeden z nich nikdy necvičil.

Ruský informační portál newsru.ru v této souvislosti upozorňuje, že i ruští letečtí odborníci již před dvěma lety upozorňovali, že co do počtu leteckých nehod Rusko předstihlo i rozvojové země typu Konga či Indonésie, a to pro někdejší leteckou velmoc není dobrá vizitka.

Přičteme-li k tomu faktický zánik leteckého průmyslu v zemi, která před pár desítkami let vyvážela (pravda, hlavně do socialistických a rozvojových zemí) kvalitní letouny, jako byly Il 62 nebo Tu 154, mají se Rusové opravdu nad čím zamyslet. Dokud se nepodaří zabránit zotročování jak slabě cvičených a málo odpočívajících posádek, tak špatně udržovaných strojů, ať už domácí nebo zahraniční výroby, dnešní jednoznačně neblahý stav se určitě nezlepší.