Libor Dvořák: Proč Rusko zastavilo stavbu plynovodu South Stream?

2. prosinec 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruský prezident Vladimir Putin při příletu do Ankary

Je to Putinovo fiasko, konstatují některé dnešní velké světové listy, kupříkladu New York Times, zatímco britské Times nejsou tak jednoznačné, a naopak tvrdí, že včerejším prohlášením Putin vyhlásil Evropě plynovou válku s nejasným koncem. Co se ale stalo čistě reálně?

Formálním důvodem tohoto dramatického ruského kroku je fakt, že pokládku potrubí přes své území nepovolilo Bulharsko.

Vladimir Vladimirovič toho na včerejší tiskové konferenci v turecké metropoli využil k jedovaté poznámce, že tato unijní balkánská země asi nebude příliš suverénní, když se vzdává projektu, který by bulharské ekonomice přinášel 400 milionů eur ročně.

Na tom je jistě dosti pravdy, protože EU byl Jižní proud původně trnem v oku od samého počátku – a nejen proto, že konkuroval evropskému programu Nabucco.

Čtěte také

Evropě vadilo i to, že už dlouho před letošní rusko-ukrajinskou krizí mířil Jižní proud hlavně proti ukrajinské potrubní síti, již by tento plynovod společně s již fungujícím Severním proudem do značné míry znehodnotil.

Tímto důvodem se ostatně již delší dobu nikterak netajil eurokomisař pro energetiku Oettinger.

Ruský prezident Vladimir Putin se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem

Co tedy bude dál?

Rusko pod černomořskou hladinou plynovou rouru takříkajíc „ohne“ jižním směrem a plyn, který chtělo dodávat do Evropy, nasměruje do Turecka.

Problém je v tom, že tato významná regionální velmoc nejenže nespotřebuje plnou projektovou kapacitu plynovodu ve výši 63 miliard kubíků ročně, ale navíc se ocitá ve značné výhodě, protože Turecko si bude moci stanovit vlastní podmínky, zejména pokud jde o cenu.

V tomto případě se tedy dočkává stejné výhody, jaké v gigantické 30eté plynové dohodě s Ruskem dosáhla Čína. Odborníci navíc Turecko označují za problematického odběratele, mimo jiné i proto, že tato země si pečlivě hlídá přísnou diverzifikaci energetických zdrojů.

Zajímavá je aktuální reakce EU, která prý nakonec hodlá s Ruskem jednat… o dostavbě Jižního proudu – samozřejmě za unijních podmínek, vyplývajících z tzv. třetího energetického balíčku.

Mohlo by to znamenat, že Putin se svým prohlášením přišel v ideálním okamžiku a že Unie je na prahu zimy nucena uvažovat o tom, zda by pro ni Jižní proud nakonec nebyl užitečný – i za cenu, že by minimálně zčásti obětovala ukrajinské zájmy.

autor: ldo
Spustit audio