Libor Dvořák: Příslovečná evropská nesoudržnost
Ruský vůdce Vladimir Putin většinu času při úterním telefonátu s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Størem využil k tomu, aby oba lídry poučoval o středověkých slovanských dějinách. S odkazem na tři zasvěcené o tom informoval deník The Financial Times.
Oba západní státníky za jejich nečekanou iniciativu kritizovala dánská premiérka Mette Frederiksenová. Se Stubbem si telefonoval i český prezident Petr Pavel.
Čtěte také
Překvapivý kontakt Putina se dvěma severskými státníky, jejichž země s Ruskem přímo hraničí a z nichž konkrétně Finsko už má s někdejším Sovětským svazem své válečné zkušenosti (pro Sověty přitom dosti bolestné), měl trvat necelých 30 minut.
Nakonec se protáhl přes půldruhé hodiny – hlavně proto, že ruský prezident oba severské politiky rozvláčně poučoval o dějinách východních Slovanů, podobně jako loni Donalda Trumpa na Aljašce.
Kritika od Mette Frederiksenové
Z této přednášky jako obvykle vyplynulo, že je třeba hledat prazáklady konfliktu, tedy rozšiřování NATO východním směrem, že je nutná demilitarizace a denacifikace Ukrajiny a v neposlední řadě to, že Ukrajinci přece nejsou žádný národ, ale podle Putina jen cosi jako čeští Chodové, nebo moravští Hanáci – tedy v ukrajinském případě přirozená součást národa ruského.
Čtěte také
Pánové Stubb a Støre přednášejícího nepřerušovali, trpělivě jeho pseudovědecké analýze naslouchali a doufali, že z Putina nakonec vypadne, jak by si ukončení války představoval on. Nedočkali se – už proto, že on takové věci nahlas neříká a je otázka, zda vůbec nějakou jasnou představu závěru války má.
Faktem je, že oba své partnery ujistil, že primárně mu jde o získání celého Donbasu, Je ovšem otázka, zda právě tam by se zastavil.
Oba severští státníci se hned po rozhovoru s Putinem dočkali dosti ostré kritiky ze strany dánské premiérky Mette Frederiksenové, která říká: „Ani s ohledem na hybridní válku, pokračující každý den, ani s přihlédnutím k Ukrajině, kde dochází každý den k zuřivým a agresivním útokům, není pro takovouto málem soukromou iniciativu důvod. Domnívám se, že musíme zachovat jednotu Evropy a ne jednat každý zvlášť,“ citují média političku.
Faktem je, že právě evropská nejednota usnadňuje jak Spojeným státům, tak Rusku s politickou reprezentací starého kontinentu při jednáních o Ukrajině prostě nepočítat. To by si měl každý, kdo se pouští do podobných partyzánsko-diplomatických akcí, uvědomit a podle toho se zachovat.
Všichni dobře víme, jak si Putin i Trump v příslovečné evropské nesvornosti libují. Evropa musí jak v kontinentálních, tak v celosvětových záležitostech postupovat pokud možno společně – a ne každý stát na vlastní pěst. Tudy cesta prostě nevede.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
