Libor Dvořák: Poprvé od pádu Sovětského svazu

A abychom u čísel ještě chvíli zůstali – loni se v Rusku sklidilo 97 milionů tun obilí a pro svou spotřebu stát potřebuje necelých 80 milionů. Téměř 20 milionů tun tak mohlo jít na vývoz. Pokud jde o pšenici, Rusko přitom vyrábí hlavně měkké druhy, hodící se k výrobě nekvašeného chleba a vyvážené proto hlavně na Blízký východ, především do Egypta. Právě odtud už se v neděli ozvaly první znepokojené hlasy.

Rusko se od brežněvských dob Sovětského svazu, který v nejhorších letech musel až 50 milionů tun obilí dovážet, v nové době opět změnilo v to, čím bylo do roku 1913, tedy v jednoho z hlavních světových exportérů této komodity. Více obilí než největší země světa vyvážejí jen Spojené státy americké, Kanada a Austrálie.

Premiér Putin rozhodnutí své vlády o vývozu obilí vysvětlil potřebou udržet státní obilné rezervy na potřebné úrovni a rovněž nutností zachovat v Rusku stabilní ceny na chléb, který je v této zemi základní potravinou ještě tradičnější a podstatnější než třeba u nás. Tento důvod je pro zavedení současného zákazu jistě namístě, protože v některých moskevských obchodech začaly ceny chleba stoupat již koncem července a pokud by nezasáhl stát, mohly by se zcela vymknout kontrole. Ruská antiminopolní služba až zahájila správní řízení proti třem velkkopekárnám v okolí hlavního města, které ceny zvedly o 10-15 %. Makroekonomové v této souvislosti upozorňují na vhodnost zřízení plodinové burzy, která by ceny obilnin regulovala přirozenějším způsobem než současný stát. Jak v debatě s Vladimirem Putinem poznamenal šéf Federální antimonopolní služby Igor Artěmjev, existence takovéto burzy, obchodující s obilím, by významně snížila počet prostředníků mezi výrobci a zpracovateli.

Ztráta zhruba čtvrtiny úrody, způsobené extrémními suchy a požáry, už ruské výrobce přiměla k některým odpovídajícím agrotechnickým opatřením. Týká se to hlavně snížení osevních ploch ozimých druhů obilí ve prospěch jarních: hrozí totiž, že ozimy by ve vysušených půdách nevzešly a náklady na osiva a na podzimní osevní práce by byly vynaloženy nadarmo.

Ve světě oznámení o zrušení letošního ruského vývozu obilnin vyvolalo zpočátku prudký cenový skok zejména u pšenic. Na chicagské burze došlo k největšímu zvýšení cen za posledních 23 měsíců. Zároveň se ovšem neočekává, že by se světové ceny pšenice dostaly na skutečně mimořádnou úroveň roku 2008. Důvodem je očekávaná rekordní sklizeň obilnin ve Spojených státech a také dobré exportní možnosti zemí jako je Kanada a Austrálie.

Nejnovější ruské prvoplánově ekonomické opatření jako je zákaz exportu obilnin má ovšem svou zcela jasnou politickou váhu. Oba muži, tvořící současný vládnoucí tandem, zaujali k letošním ruským problémům s úrodou každý vlastní stanovisko. Prezident Medveděv, vycházející zřejmě z toho, že v osmnácti nejpostiženějších oblastech jsou škody na úrodě nakonec menší než tamní zemědělci předpokládali, vyslovil poměrně optimistický názor, že ještě do konce letošního roku se země s potravinářskými následky letošního sucha a požárů vyrovná. Premiér Putin byl skeptičtější, zato se před pár dny poněkud populisticky sám posadil za knipl velkokapacitního hasičského letadla a provedl s ním dva zásahy v Rjazaňské oblasti.

Podle všech známek se v zemi už tiše rozbíhá souboj o prezidentské křeslo, který vyvrcholí na jaře roku 2012. Nu a protože oba muži už národu oznámili, že o úřad hlavy státu se v těchto volbách bude ucházet jen jeden z nich, snaží se voličům každý sájm o sobě předvést v co nejpříznivějším světle.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.