Libor Dvořák: NATO není ochotno riskovat zhoršení špatných vztahů s Ruskem

Azovské moře se stává třetím ohniskem rusko-ukrajinského konfliktu
Azovské moře se stává třetím ohniskem rusko-ukrajinského konfliktu
0:00
/
0:00

Nejdůležitější událost posledních 24 hodin kolem kerčské krize se neodehrála v Černém nebo Azovském moři, ale na druhé straně světa.

Donald Trump z paluby svého prezidentského speciálu světu oznámil, že kvůli tomuto konfliktu ruší dvouhodinovou schůzku s Vladimirem Putinem, která se měla odehrát na summitu G20 v Buenos Aires.

Libor Dvořák: Ukrajinsko-ruská krize se stupňuje

Ukrajinský prezident Petro Porošenko s vojáky během vojenského výcviku na vojenské základně v oblasti Černihiv na Ukrajině

Rusko-ukrajinská krize kvůli nedělnímu konfliktu v černomořských vodách pokračuje. Spojené státy vyzvaly své evropské spojence k větší pomoci Ukrajině v jejím boji proti agresivní politice Ruska.

Pro ruskou stranu to muselo být nepříjemné překvapení, protože s tímto setkáním počítala.

„Vycházeje z faktu, že Rusko námořníky ani lodě Ukrajině nevrátilo, jsem se rozhodl, že pro všechny zainteresované strany bude lepší plánované setkání s prezidentem Vladimirem Putinem v Argentině zrušit,“ napsal ve svém tweetu Trump.

Dodal, že je ochoten se s ruským prezidentem sejít, až bude kerčský konflikt uspokojivě vyřešen. Inu, pro Kreml jistě dosti nepříjemné překvapení… i když Putinův mluvčí Dmitrij Peskov hned pohotově prohlásil, že jeho šéf takto uvolněný čas jistě využije, a možná užitečněji a příjemněji.

Třetí ohnisko Azovské moře

Horečnou aktivitu v posledních desítkách hodin vyvíjí hlava ukrajinského státu Petro Porošenko. Ten oslovil kupříkladu Turecko a vybídl je, aby nepovolilo ruským lodím plavbu přes úžiny, spojující Středozemní a Černé moře.

Libor Dvořák: Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem po incidentu v Kerčském průlivu

Ruská strana přímo na moři napadla ukrajinské lodi

Konflikt ve východoukrajinském prostoru znovu eskaloval: Rusko tentokrát „dočasně“ uzavřelo Kerčskou úžinu, do níž z Oděsy směřovala tři plavidla ukrajinského vojenského námořnictva.

Stejně bláhový pak byl apel na Severoatlantickou alianci, aby přímo do Azovského moře vyslala svá válečná plavidla.

Na toto vybídnutí Porošenko žádnou odpověď nedostal, což je celkem pochopitelné – NATO prostě není ochotno riskovat další zhoršení beztak špatných vztahů s Ruskem. Moc hrdinsky to, pravda, nevypadá, ale zřejmě je to to nejrozumnější, co může Aliance ve vzniklé situaci udělat.

Kerčskému problému se živě věnují jak ruští a ukrajinští, tak i západoevropští analytici. Alespoň dva protichůdné názory.

Luboš Palata: U Mariopolu a v Azovském moři jde i o Prahu

Ukrajinský prezident Petro Porošenko během schůze ukrajinského parlamentu 26. listopadu 2018

Po ruské okupaci a anexi Krymu tu máme ruskou okupaci a anexi Azovského moře. O nic menšího v současném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou nejde.

Florian Hassel v Süddeutsche Zeitung soudí, že „Petro Porošenko a jeho souvěrci rozpoutali na hladině Azovského moře cynickou a nebezpečnou hru… Nikdo nepochybuje o tom, že ruská okupace Krymu a agresivní kroky Moskvy proti ukrajinským plavidlům jsou z hlediska mezinárodního práva výsměchem. Mnohé však mluví pro to, že incident vyprovokovala ukrajinská strana, aby Porošenko mohl těsně před prezidentskými volbami vyhlásit válečný stav.“

Badatelka Francouzského institutu mezinárodních vztahů Taťána Kastujevová se naopak na stránkách Le Mondu domnívá:

Studio 68. Rusista a redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák

„Tento incident naznačuje, že oficiální statut Azovského moře, které má být pro ukrajinskou stranu volně přístupné, už neplatí – Moskva po výstavbě Krymského mostu toto moře de facto převzala pod svou kontrolu. Kyjev i Washington ostatně odhalují ruskou ‚plíživou anexi‘ azovského prostoru už od jara. Azovské moře se tak po Krymu a Donbasu stává třetím ohniskem rusko-ukrajinského konfliktu.“

K čemuž není co dodat.