Libor Dvořák: Moc a mocenské vakuum
Podle tohoto velmi zajímavého historika ruské dějiny kráčely vpřed buď díky podstatným reformám shora (a jiné si podle Vasiljeva ani nelze představit), anebo díky mohutným všelidovým otřesům – a to jak co do rozsahu, tak co do důsledků. Tyto otřesy přitom mohou být podle autora vyvolány jak vnitřními, tak vnějšími příčinami. A být pozitivní i negativní.
Nejdřív se podívejme na reformy, jak v posledních staletích v Rusku přicházely. Velmi zjednodušeně: jejich první kolo souviselo s formováním základů ruského samoděržaví poté, co se ruská knížectví zbavila nadvlády Zlaté hordy. Už v této první etapě konstituování ruského absolutistického státu na přelomu 15. a16. století museli Ivan III. a zejména Ivan IV. povolávat z Evropy lidi znalé vojenství a základů státní správy, kteří jim za štědrou odměnu pomáhali budovat a podporovat základy ruského samoděržaví.
Pokud jde o zmíněnou západní pomoc, pak ta je ještě nápadnější v petrovské epoše na konci 17. a počátku 18. století. Podle Vasiljeva právě Petr ve snaze modernizovat Rusko zemi cizí šlechtou přímo zaplavil – a přitom ne snad, že by se mu tolik chtělo, ale proto, že mu nic jiného nezbývalo. Tradiční ruští bojaři byli pro jeho představu pokroku spíš brzdou než oporou.
Ještě podstatnější byla ovšem třetí reformní vlna ze 60. let 19. století, o něž se postaral Alexandr II. Bez jeho reforem včetně zrušení nevolnictví a takové přestavby státu, která by umožnila nástup skutečně progresivní buržoazie, by se Rusko určitě nedostalo tam, kde se ocitlo těsně před první světovou válkou.
Otřesy, jež už jsme také zmiňovali, přicházely vždy ve chvíli, kdy samoděržavná moc z toho či onoho důvodu slábla – ať už to byl otřes v období Chaosu, zvaného rusky Smuta, na počátku 17. století, který podle Vasiljeva ústřední moc ve svém důsledku posílil, anebo pak v dobách říjnové revoluce, ale i před a po ní, kdy státní moc opět posílila, a to až ke stalinským krutovládným excesům.
Na závěr důležitá myšlenka Vasiljevovy stati Moc a mocenské vakuum pojmenovávající dnešní stav: „Prvky krize, nepořádků a zjevné nestability jsou zřejmé už na první pohled a hrozí nebezpečí, že s každým dalším dnem se budou prohlubovat,“ říká Leonid Vasiljev. Oporu v Západu, k níž se, jak už řečeno, podle autora uchylovali všichni ruští reformátoři, přitom dnešní vládcové odmítají. Jaký bude výsledek tohoto postupu, jen těžko soudit. Vasiljev si každopádně myslí, že Rusku hrozí další mocenské vakuum a další celospolečenský otřes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
