Libor Dvořák: Máme na východní Ukrajině čekat krymský scénář?

29. duben 2014

„Na východní Ukrajině nečekejte krymský scénář,“ prohlásil dnes navíc náměstek ruského ministerstva zahraničí Rjabkov, což jen podporuje představu, že Rusové buď skutečně neměli v úmyslu na východní Ukrajinu vojensky vkročit, nebo tento záměr přehodnotili, anebo jednoduše vytvářejí další kouřovou clonu, která nakonec bude mít stejnou cenu jako doposud zcela bezcenná ženevská dohoda ze 17. dubna.

Vraťme se ale k telefonátu Šojgu – Hagel. Doma velmi populární ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve zmíněném rozhovoru prohlásil, že ruské „vojenské cvičení“ skončilo hned poté, co ukrajinská vláda přišla se sdělením, že nebude v tzv. protiteroristické akci na Ukrajině využívat armádu.

Právě nasazení ukrajinských armádních jednotek do této akce bylo pro Moskvu oficiálním důvodem k tomu, aby na rusko-ukrajinské hranici začala harašit svými zbraněmi.

Šojgu konstatoval, že cvičení se zúčastnilo asi 15 tisíc vojáků a odpovídající množství bojové techniky. O tom, co je se zhruba 40 tisíci muži, kteří jsou při ukrajinské hranici rozmístěni již mnohem déle, však nepadlo ani slovo.

Čtěte také

O to halasnější byl Šojguův protest proti „bezprecedentnímu růstu aktivity“ vojsk USA a EU ve východní Evropě, v blízkosti ruských hranic. Jako by se po právě předvedené bezprecedentně militantní agresivitě Ruska ve vztahu k Ukrajině bylo čemu divit…

Problém je evidentně v tom, že Rusové se řídí jinou logikou než Evropané a Američané – oni přece jen napravují historické křivdy, v čemž jim nikdo nemůže a nebude bránit. To pro nějaký konstruktivní dialog rozhodně není dobré východisko.

Americký ministr obrany Chuck Hagel

Zbývá tedy jen zamyslet se nad tím, proč Rusové „cvičení“ ukončili a proč veřejně prohlašují, že táhnout vojensky dál na Ukrajinu nemají v úmyslu. Nabízí se samozřejmě vysvětlení, že právě přišla další vlna euroamerických sankcí a že soudní ruští makroekonomové spočítali, k jakým může tato zatím zdánlivě bezvýsledná snaha vést důsledkům, když Rusko beztak stojí na prahu recese.

To by samozřejmě byla dobrá zpráva, protože její výsledky by mohly vést k alespoň částečnému uklidnění situace. Nesmíme ovšem zapomenout na sérii nepravd, již jsme v uplynulých týdnech slyšeli z nejvznešenějších ruských úst včetně těch prezidentových.

Dokud se tedy to, co dnes vysocí ruští státní činitelé vyhlásili, nepotvrdí, neměli bychom propadat předčasnému jásotu. Rusové v ukrajinské krizi zatím prokázali hlavně to, že jim není co věřit. Tento nepříjemný diplomatický balast se ostatně nakonec nevyplatí především jim.

autor: ldo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu