Libor Dvořák: Kushner a Witkoff v Moskvě a Kyjevě
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner přijeli v neděli na svou první návštěvu Ukrajiny v pozici emisarů prezidenta Donalda Trumpa, který deklaruje přání ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. V sobotu se dvojice setkala v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bílý dům následně uvedl, že byly projednány plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech.
Čtěte také
Jak se dalo očekávat, spanilá jízda Trumpových vyjednavačů do Moskvy a posléze do Kyjeva žádný průlom do vývoje už čtyři a půl roku trvající války nepřinesla. Z optimistického pohledu však podnětná byla.
Třeba už proto, že obnovila – když už ne přímé dvoustranné jednání mezi bezprostředními účastníky konfliktu, pak tedy alespoň třístranné rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou za opětné patronace Washingtonu.
Jednání v Moskvě
V Moskvě se pánové Witkoff a Kushner během více než tříhodinové debaty za zavřenými dveřmi dověděli to, co obvykle. Zaprvé to, že při jakýchkoli debatách o podstatě konfliktu je třeba brát v úvahu jeho prapočátek – a to je příklon Ukrajiny k Západu.
Čtěte také
Moskva tím nepřímo akcentovala jeden ze svých rozhodujících narativů: válka na Ukrajině je ve skutečnosti jen lehce přizastřený souboj Ruska s celou Evropou.
Zadruhé tu bylo jasně zopakováno, že prezident Putin přistoupí na jednání přímo s Volodymyrem Zelenským jedině za předpokladu, že se bude konat v Moskvě, a to v případě, že jeho ukrajinský protihráč bude ochoten ruské straně bez boje odevzdat celý Donbas. A tak dále…
Jednání v Kyjevě
První muž Kyjeva oba Trumpovy vyjednavače o den později uvítal žertovnou poznámkou, že jejich přítomnost v ukrajinské metropoli je možná lepší bezpečnostní pojistkou než patrioty a že přinejmenším Kyjevanům zajistila pár klidných dnů bez vzdušného poplachu.
V čistě věcném duchu se pak jednalo o západních dodávkách antiraket a o poválečných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu i za předpokladu, že se zatím nestane přímým členem společných evropských struktur.
Ostatně jedním z největších pozitiv víkendových jednání byla kyjevská přítomnost zástupců tří evropských zemí, konkrétně Německa, Francie a Velké Británie. Ukrajinská a americká strana tak zdůraznily, jak důležitá je funkce starého kontinentu při řešení rusko-ukrajinské krize.
Evropu totiž tato krize bezprostředně poznamenává a ohrožuje – a Moskva se vytrvale snaží ji do jednacího procesu vůbec nepustit. V Kyjevě se naštěstí nic takového nestalo. Jak však všichni přítomní připustili, válka samotná bude pokračovat přinejmenším ještě celou tuto zimu.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
