Libor Dvořák: Jak dopadlo jednání o postupu americké a ruské armády v Sýrii?
Po již třetím osobním jednání mezi ministry zahraničí Ruska a Spojených států Lavrovem a Kerrym přišli oba vysocí diplomaté v noci na dnešek mezi novináře. Při této příležitosti prohlásili, že obě strany by měly co nejdřív zahájit vojenské konzultace, jež by zabránily „nechtěným incidentům“, způsobeným tou či onou stranou.
Zmíněné konzultace by podle některých údajů měly začít už dnes. Mimořádně důležité téma těchto hodin shrnuje pro Plus Libor Dvořák.
První ruské nálety obstaralo během včerejška asi 20 strojů SU-24 a podle syrských oficiálních zdrojů jejich útoky nemířily především na živou sílu, ale na infrastrukturu extrémistů – tedy na zásoby energetických surovin, z jejichž prodeje IS financuje svou činnost, na skladiště zbraní a samozřejmě na techniku.
Také americké zdroje uvádějí, že Rusové zaútočili na pozice IS kolem Homsu. Aktivisté syrské opozice ze sdružení, které si říká Místní koordinační výbory, ovšem prohlásili, že ruské letecké údery na pět měst severně od Homsu způsobily smrt nejméně třiceti civilistů. Ani jednu z oblastí, nad něž ruské letouny zamířily, prý IS nekontroluje.
Jeden z vůdců syrské umírněné opozice Chalíd Hodža k tomu přímo prohlašuje: „Rusko neválčí s IS, ale naopak svou vojenskou sílu využívá k podpoře války, již Asádův režim vede proti civilnímu obyvatelstvu. Ruská federace tak riskuje, že se zaplete do válečných zločinů.“
Oficiální představitelka ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovová, známá svou až nediplomatickou příkrostí, k tomu poznamenává, že jde o součást „informační války… v níž se tvrdí, že při ruských útocích umírají civilisté a že Rusové se zaměřili na demokratickou opozici“.
Američané, kteří se obávají „nahodilých vzdušných konfliktů“ mezi svým a ruským letectvem, rovněž dál analyzují skutečné důvody ruské účasti v bitvách na syrských bojištích.
Bývalý ředitel CIA, proslulý generál David Petreus kupříkladu vyslovuje názor, že bezprostředním cílem Putina je nejdříve vytvořit suchozemský koridor mezi budovanou leteckou základnou v Latakíji a přístavem Tartus, který je dnes jediným záchytným bodem ruských lodí ve Středozemním moři.
Podpora v poslední době neustále prohrávajícího Asada se rozumí sama sebou. Petreus k tomu říká: „Kdyby Rusko chtělo bojovat s IS, mohlo by se připojit ke koalici více než šesti desítek zemí… Rusové mají možnosti, které by se této koalici hodily, ale oni do spolupráce nejdou. Což znamená, že chtějí dosáhnout něčeho jiného než my.“
Tyto generálovy výroky jasně svědčí o tom, že Američané Rusům jednoduše nevěří a oficiálně pronášené výroky berou s velkou rezervou. Po zkušenostech s nepřiznaným ukrajinským tažením, které ostatně ještě neskončilo, se jim není co divit. O to důležitější bude zajisté vytvoření rusko-amerického mechanismu, jak se nestřetnout navzájem.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
