Libor Dvořák: Hrozí dobytí východoukrajinského Pokrovsku
Ruští vojáci opět postoupili hlouběji do východoukrajinského Pokrovsku. Hrozí dobytí strategického města i obklíčení širší oblasti, píše server Kyiv Independent. Podle ukrajinských vojáků ve městě probíhají pouliční boje.
Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj označil situaci u Pokrovsku za nejtěžší na celé frontě. Jaké jsou perspektivy této zatím nejdůležitější bitvy celé války a co může přinést?
Čtěte také
Západní i ukrajinští vojenští experti v tuto chvíli vidí dva scénáře dalšího aktuálního vývoje, pokud se Ukrajině nakonec nepodaří město udržet a Pokrovsk padne: Rusko se buď o dobytí pokusí ještě do konce roku, a hlavně doma celou pokrovskou kampaň bude prodávat jako drtivý úspěch, ale přesto se s Ukrajinou a Západem posadí k jednacímu stolu.
Je tu ale i jiná varianta – pád Pokrovska Putina inspiruje k pokračování agrese nejen směrem na další města regionu, jako je Kramatorsk a Slovjansk, ale i k úderu na celou Dněpropetrovskou oblast, na jejíž hranici Rusové momentálně stojí.
Pokrovsk je ztracen
Aby dostala Rusko k jednacímu stolu, snaží se na ně Ukrajina tlačit nejen údery proti strategickým cílům v hloubi ruského území, ale také sháněním dalekonosných zbraní doslova po celém světě.
Čtěte také
„Zatím se Putin i přes těžké ztráty vidí na jasné cestě k vítězství,“ říká rakouský vojenský odborník Marcus Reisner a pokračuje: „Pokud by ukrajinské útoky na ruskou infrastrukturu a západní sankce byly tak účinné, že by jejich váha byla znát i na frontě, pak by Pokrovsk nebyl na pomezí pádu.“
Jak se ale zdá, Pokrovsk je ztracen už v tuto chvíli, což si myslí třeba i bývalý náměstek ukrajinského ministra obrany Vitalij Dejneha. Podle něj bude proto zapotřebí zanechat i marné obrany sousedního Myrnohradu a zbylé vojáky z obou měst raději stáhnout, aby se podařilo alespoň uchovat živou sílu.
Tím spíš, že ani ztráta těchto důležitých opěrných bodů nebude v žádném případě znamenat prolomení fronty, i když strategický význam Pokrovska je značný.
Zázraky se dějí
Uvědomuje si to i bývalý náčelník generálního štábu sil NATO Jens Stoltenberg, který v čerstvém rozhovoru pro list Sunday Times přiznal, že Aliance se v případě ukrajinského konfliktu obávala vypuknutí třetí světové války.
Zároveň připustil, že kdyby si NATO počínalo rázněji už v roce 2014, kdy celý problém začínal, nemuselo k této válce vůbec dojít.
Pozoruhodně popsal další výhledy tohoto bratrovraždění známý kritik pomoci Ukrajině Viktor Orbán, když při nedávné návštěvě u Donalda Trumpa v Bílém domě na novinářský dotaz, zda Ukrajina může ještě mít vojensky navrch, lakonicky konstatoval: „Zázraky se dějí.“
Jenže historie nás učí, že na zázraky se spoléhat nemá – byť by zrovna tenhle nebyl k zahození.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
