Libor Dvořák: Devadesáté výročí Stalinem vyvolaného hladomoru na Ukrajině

30. listopad 2022

Do Kyjeva se o tomto víkendu sjeli hned tři evropští premiéři – šéfové vlád Polska, Litvy a Belgie. Důvod byl jasný: připomenout si již 90. výročí hladomoru na Ukrajině, který uměle vyvolal sovětský diktátor Stalin. Hladomor trval půldruhého roku a odnesl životy 4 až 6 milionů Ukrajinců. Při letošních smutečních ceremoniích si však ukrajinští i zahraniční politici povšimli spíše aktuálních souvislostí tohoto tragického jubilea.

Polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že současná válka Ruska proti Ukrajině by mohla vést k novému hladu v jiných částech světa.

Čtěte také

Doslova řekl: „Setkáváme se u příležitosti výročí hladomoru, který uměle vyvolal ruský komunistický režim. Jenže zároveň stojíme na prahu jiného umělého hladu, který Rusko může vyvolat v části Afriky a jihovýchodní Asie.“

K výročí se velmi jednoznačně vyslovil i šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Ten na svém telegramovém účtu slíbil, že „Rusové zaplatí za všechny oběti hladomoru a jednou se zodpoví i za všechny své současné zločiny“: „Na hladomor jsme nezapomněli. Víme, kdo je autorem této genocidy. Zároveň ale také vidíme, kdo chce dnes vyvolat chladomor.“

Co tím chtěl básník říci, je zcela jasné a nanejvýš názorné – stačí vybavit si soustavné ruské ostřelování ukrajinské energetické infrastruktury, což je přece taktika vyloženě „chladomorná“, která udeří v okamžiku, kdy přijdou silné mrazy.

Mocipáni se nepoučili

V zájmu objektivity si připomeňme, jak celý hladomor z let 19321933 propukl. Byl to čas násilné kolektivizace sovětského zemědělství, kdy Stalinovi komisaři zabavovali zámožným a zámožnějším rolníkům, zvaným v bolševické hantýrce „kulaci“, obilí a dobytek, a připravili je tak o základní zdroje elementární obživy.

Čtěte také

V případě obilí komisaři rolníkům neponechali ani osivo, aby je tak už v zárodku zbavili i úrody na příští rok. Ukrajinci mají dodnes pocit, že tento postup sovětské vlády mířil především na ně. Na to jim Rusové i příslušníci dalších postižených národů namítají, že oni byli přece tímto hrůzným krokem postiženi také, protože zasáhl všechny sovětské kulaky. Jiná věc je, že Ukrajinu a její rolníci při úrodnosti většiny zdejších půd utrpěli nejtěžší rány.

Německý spolkový kancléř Scholz k tomuto staronovému zločinu, za nímž opět stojí ruská mocenská špička, jednoznačně říká: „Jsme jednotní v tom, že hlad už nikdy nesmí být zneužit jako zbraň. Proto se nesmíme smířit s tím, co vidíme dnes: je to nejtěžší globální potravinová krize za dlouhá léta s ničivými důsledky pro miliony lidí od Afghánistánu po Madagaskar a od zemí Sahelu po Africký roh.“ Tolik Olaf Scholz.

Libor Dvořák

Jak ale tak sledujeme aktuální ruské počínání, je Putinova nelítostná říše připravena jak útočit na ukrajinské civilisty, tak zaslepovat cestu ukrajinskému obilí do světa. Tamní mocipáni se za těch 90 let příliš nepoučili – vyloženě genocidní kroky jim prostě proti mysli nejsou, spíš naopak.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio