Libor Dvořák: Chodorkovskij na svobodě

Teď samozřejmě dumejme o tom, proč se tak stalo. Putin ve včerejším komentáři zdůvodňoval rozhodnutí vyhovět Chodorkovského žádosti humanitárními důvody, kupříkladu tím, že jeho matka je těžce nemocná. Tak ovšem, jak vidno, nic takového rozhodně nečekala a pro TV Rossija 24 prohlásila, že rozhodnutí Vladimira Putina jejího syna omilostnit byl „šok, z něhož se stále ještě nemůže vzpamatovat“.

Aby se stvrdilo, že hlavní byly důvody humanitární, Chodorkovskij okamžitě po osvobození z kolonie č. 7 v Karelii na severozápadě země odletěl do Německa, kde se jeho matka Marina léčí a kde se s ní v současné době nalézá i Chodorkovského otec. Dá se tedy předpokládat, že důležité informace od samotného osvobozeného se dovíme právě až z Německa.

Propuštění Michaila Chodorkovského bylo až do včerejška, kdy se o něm před domácími i světovými novináři zmínil Putin, opravdu těžko předpokladatelné. V souvislosti s právě uplatněnou amnestií se naopak vytrvale hovořilo o tom, že bývalého šéfa Jukosu se rozhodně týkat nebude. Něco se tedy muselo změnit, anebo se opět – pokolikáté už – ocitáme tváří v tvář Putinovu milovanému tajnůstkářství a hře kočky s myší, přesněji řečeno stavu, kdy Gosudar může směrem ke svému lidu i celému světu učinit jakékoli gesto.

Racionální důvody tohoto postupu by mohly být prozatím dva: za prvé nečekaně velké problémy Putina se světovými státníky, kteří jeden po druhém odmítají účast na zimní olympiádě v Soči, a za druhé fakt, že když byl Chodorkovskij propuštěn teď, na konci roku 2013, v duchu ruského zákonodárství se rozhodně nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2018. O což může jít především – tak proč bychom neudělali gesto, které se stejně už dlouho očekává.