Libor Dvořák: 15 let od Kursku

11. srpen 2015

Během námořních cvičení v Severním moři se 12. srpna 2000 potopila ruská atomová ponorka Kursk. Přestože samotnou tragédii 23 námořníků ve dvou zadních odděleních plavidla nejdřív přežilo, zachránit se je nepodařilo. Celá 118 členná posádka tedy zahynula.

Nebylo vyhnutí - tak bychom asi charakterizovali celou tuto námořní tragédii dnes, kdy opadly někdejší spory typu „co by bylo, kdyby“ i hlavně ruské konspirační teorie, které přinejmenším do konce roku 2000 stíhaly jedna druhou a mluvily jednou o tom, že nešťastný Kursk se srazil s americkou ponorkou, která kolem zmíněného námořního cvičení šmejdila, podruhé že torpédomet ruské ponorky zasáhla speciální, samozřejmě opět americká podmořská střela – a co já vím, co všechno ještě…

Dnes již jasně zjištěný důvod je poměrně prostý: prorezlým pláštěm torpéda unikl peroxid vodíku, který byl jeho pohonnou látkou, reagoval uvnitř torpédometu s mědí a bronzem v jeho konstrukci a způsobil první iniciační výbuch o síle asi 250 kg TNT.

Po 135 vteřinách zaduněla další exploze, tentokrát už o síle 4-7 tun TNT, která celou přední i střední část ponorky zničila. Jaderný reaktor zůstal naštěstí nepoškozený.

Jen v osmém a devátém oddělení podmořského plavidla zůstalo naživu 23 námořníků, jež se ovšem zachránit nepodařilo – a na vině jistě není jen ruské rozhodnutí nepřijmout nabízenou západní pomoc. Bylo už prostě příliš málo času…

Čtěte také

Havárie Kursku byla zřejmě první velkou zatěžkávací zkouškou pro tehdy nového prezidenta Vladimira Putina. Ten zrovna trávil dovolenou ve svém oblíbeném Soči a skoro týden se tvářil, že se vlastně nic nestalo. Teprve 18. srpna se vrátil do Moskvy a poté odcestoval na místo nehody. Zejména příbuzní obětí mu to pochopitelně měli velmi za zlé…

Už osm let nato ale na otázku světoznámého Larry Kinga na stejně světoznámé CNN, co že se to na přelomu století stalo s Kurskem, odpověděl asi nejlapidárněji, jak se dalo: Potopil se… A hotovo!

Zajímavé jsou po letech dnešní názory řadových Rusů na to, zda jejich stát pro záchranu alespoň těch 23 přeživších udělal, co se dalo. Zatímco v roce katastrofy na tuto otázku kladně odpovědělo 23 % dotázaných, v nejčerstvějším průzkumu známého Levada Centra už jich bylo celých 40 %.

Odborníci to připisují jak přirozenému zapomínání lidí, tak faktu, že pro významný segment ruského obyvatelstva se hlavně prezident Putin mezitím stal národním hrdinou a vítězem v nevyhlášeném souboji o Krym a snad i Donbas.

A jak říkají sami Rusové ve velmi frekventovaném přísloví – vítěz nebudiž souzen, tím spíš, že za zkázu ponorky Putin objektivně opravdu nemohl.

autor: ldo
Spustit audio