Levý Hradec: první křesťanský kostel v Čechách
Levý Hradec je místem, kde byl postaven první křesťanský kostel v Čechách a kde se začala po rozkladu Velké Moravy upevňovat česká státnost. Jeho zasvěcení svatému Klimentovi odkazuje k cyrilometodějské tradici. Došlo zde i k biskupské volbě svatého Vojtěcha.
Přemyslovská knížata od 9. století budovala kolem dolního toku Vltavy ucelenou soustavu opevnění a sídel. Výstavba hradišť, která často podporovala přesuny obyvatel za účelem zajištění výroby a služeb, byla základem pružné státní organizace, jež přežila maďarské vpády a byla oporou expanze Přemyslovců do okolních oblastí.
I když centrum přemyslovského státu bylo záhy přemístěno jižněji do oblasti dnešní Prahy, Levý Hradec lze označit za prazáklad christianizace Čech.
Základy zdejšího kostela odkazují k době, kdy kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou přijal na Veligradu křest od biskupa Metoděje. Tehdy si od Moravy k Vltavě Přemyslovec s sebou přivezl i kněze, jenž se dle Kristiánovy legendy jmenoval Kaich.
Postavení kostela zasvěceného svatému Klimentovi odkazovalo k osudu čtvrtého římského papeže, který byl tehdy oblíbeným světcem a jehož ostatky věrozvěstové přivezli z Krymu na Velkou Moravu a později do Říma.
Podoba svatostánku na Levém Hradci, který patří katastrálně do Roztok u Prahy, zůstává stále neznámá. A to i přesto, že s ní bývají spojovány základy rotundy prozkoumané ve 40. letech 20. století.
Poválečné výzkumy archeologa Ivana Borkovského byly pro společenské vzkříšení lokality stěžejní. Poznání však pokročilo. V současnosti je základní zdivo kostela datováno do mladšího období, než za vlády knížete Bořivoje.
Přestavby dnes převážně barokizovaného kostela a intenzivní pohřbívání v jeho interiéru i exteriéru naneštěstí postupně zahladily stopy, které by archeology dovedly k přesnějšímu časovému určení stavby rotundy. V každém případě zdivo ukryté pod podlahou chrámu představuje jeho nejstarší dochovanou část.
Spirituální podstata místa je dodnes inspirující, a tak není divu, že se na Levý Hradec sjíždějí lidé nejen kvůli pravidelným mším. V interiéru kostela můžeme spatřit též pozoruhodný rodokmen Přemyslovců, který zpracoval jeden z roztockých farníků.
K poctě českého panovnického rodu se v srpnu na Levém Hradci scházejí lidé, kterým není působivý ostroh nad řekou Vltavou lhostejný. Ba naopak, vnímají tuto lokalitu jako místo mimořádné duchovní síly a historické důležitosti.
Pokud se chcete zúčastnit některé ze slavnostních mší i v dalších termínech, je možné na Levý Hradec zavítat k poctě svátku svatých Vojtěcha a Ludmily a samozřejmě také Klimenta.
A pokud byste chtěli propojit svými kroky Čechy a Moravu, můžete se zúčastnit etapové pěší pouti, která každoročně již přes 30 let vede z Levého Hradce na moravský Velehrad.
Poslouchejte Historii Plus nahoře v článku nebo v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
