Lety a minulost

18. leden 2006

Připomeňme si, že vepřín v Letech, které leží nedaleko obce Orlík nad Vltavou, tedy v létě v blízkosti frekventované turistické oblasti, svou šedavou barvou a ponurými baráky koncentrační tábor připomíná i dnes. Už svou anonymitou - nikde nenajdete žádné označení - budí podezření. Podle historiků, ač šlo v Letech o koncentrační tábor, nepatřil, stejně jako Terezín, mezi vyhlazovací zařízení.

0:00
/
0:00

Na tomto místě sice zemřelo 326 Romů na tyfus, ale všichni, kteří tam byli soustředěni, byli odsunuti ve dvou transportech z Let do likvidačnívch táborů a skončili v plynových komorách. Na druhé straně je pravda, že podmínky v tomto táboře se s podmínkami třeba v Osvětim nedají srovnávat, protože za Romy - jak vzpomínají pamětníci - chodil třeba z nedaleké obce Nevězice krejčí, který jim opravoval pracovní oděvy či v době lesních sezónních prací někteří Romové žili v této obci na dvou gruntech a do tábora se nemuseli vracet. Podle historika Pernesa by se mělo, jak uvedl v Lidových novinách, hovořit v tomto případě ale o cikánech a ne o Romech, kteří k nám přišli až po válce. Za první republiky u nás žili pouze Synthové, tedy cikáni.Tolik běžně dostupná fakta.

Nacionalistická strana za pravdu považuje jen své hledisko, a proto si z minulosti vybírá pouze ten moment, který se ji hodí.Protože v koncentračním, tedy soustřeďovacím táboře se přímo masově nevraždilo a byl de facto určen jen jako pracovní čekárna na smrt ve vyhlazovacích táborech, přivlastní si z celého tragického kontextu jen to, co chtějí slyšet.

Proto, jak napsal třeba historik Dušan Třeštík: Schovávat se za objektivně existující fakta, je především nemorální a svým způsobem podlé, protože to využívá bludu prostého lidu a jeho prostoduchému přesvědčení, že to, co mu historikové předkládají, je konec konců totožné s minulostí, a tedy jaksi automaticky pravdivé.

Z pohledu Roma ovšem velký rozdíl mezi čekárnou na smrt a vyhlazovacím táborem, tedy továrnou na smrt, nebyl, ač poměry v Letech byly zřejmě mírnější už proto, že tábor hlídali čeští četníci, kteří nebyli tak krvelační jako esesáci v Osvětimi. Navíc Romové, i kdyby z tábora utekli, měli už kvůli svému vzhledu malou pravděpodobnost, že by nebyli dopadeni. Proto nejspíš jejich ostraha nebyla tak přísná. I v odpovědi Romů je obsažen postoj dotazovaného Roma, který se na dobu, kdy tábor existoval, dívá jako na genocidu svého etnika.

Pak existuje ještě pohled obyčejného českého chlapíka, který s Romy za posledních pár desítek let většinou nejlepší zkušenost nemá a z toho, že Romy hlídali čeští četníci, má možná pošramocené svědomí a navíc ví, že zbourání a vybudování nového vepřína pro píseckou firmu Agpi by daňové poplatníky přišlo na nějakých pár set milionů korun, a proto jeho odpověď se bude také klanět spíše k názoru, že v Letech žádný koncentrační tábor nebyl.Podobných pohledů bychom mohli konstruovat více: Jinak se na tábor díval jistě četník, který ho hlídal a jinak ho viděli politici v různých politických souvislostech.

A to - co jsme si právě na příkladě koncentračního tábora v Letech předvedli - je důvod, proč filozofové a historici dospěli knázoru, že skutečnost nebo pravda není našemu rozumu tak bezprostředně dostupná, jak si to představoval Descartes. Lety nám jen názorně dokazují, že každá výpověď o dějinách je autorovou konstrukcí. Historik neříká pravdy o minulosti, jeho výpovědi jsou pouze správné, ale ne pravdivé. Shodují se s prameny, a ne s minulostí, která je vždy neskonale složitější.

Spustit audio