Leonardo měl cizopasníky

Dva roky paleontologové dobývali z hornin v horách státu Montana fosilii býložravého dinosaura. Patnáct metrů dlouhé zvíře, které za života vážilo kolem tří tun, žilo před 75 miliony let. Jeho ostatky se zachovaly neuvěřitelně nenarušené a vědci během tvrdé práce přilnuli k dobývané fosilii natolik, že ji nakonec pokřtili. Miliony let po smrti dostal dinosaurus patřící mezi brachylofosaury jméno Leonardo.

Fosílii důkladněji prozkoumala Karen Chinová z Colorado University v Boulderu spolu se svým bývalým studentem Justinem Tweetem. Jejich pozornost přilákaly Leonardovy útroby. Byla v nich patrná střeva, naplněná směsí rozdrceného rostlinného materiálu a jemné jílovité hmoty. Pylové analýzy prokázaly, že se Leonardo pásl na čtyřiceti různých druzích rostlin.

V hmotě, která kdysi vyplňovala dinosauří střevo, byly patrné zvláštní bíle zbarvené kanálky. Chinová a Tweet v nich rozeznali chodbičky proražené červy. Tělo Leonarda bylo zcela nenarušené, a tak je zcela nepravděpodobné, že by se červi dostali do dinosauřích střev až po smrti zvířete. Museli obývat útroby dinosaura už za jeho života. Byli to s vysokou pravděpodobností paraziti, jací sužují i zástupce současné fauny.

Vědci odhalili v 17 vzorcích asi 200 chodbiček. Zvláštní pozornost věnovali deseti "párovým" kanálkům, které museli prorazit červi pohybující se těsně vedle sebe. Oba kanálky tak přesně kopírují svou dráhu, že je skoro vyloučené, aby vznikly v důsledku šťastné souhry okolností. Vědci zjevně zachytili stopu po dvojici červů, která byla ve velmi těsném tělesném kontaktu. Za nejpravděpodobnější důvod takového chování považují páření.