Leonardo a kapitán Nemo

22. září 2010

Sledovat tajný deník Luigiho Canelloniho se stalo detektivním příběhem s výraznými rysy bondovky. Tajemný profesor Ch., který ubohého Luigiho pronásleduje, jakož i nás všechny, kteří věříme jak v pravost jeho veletajných deníků, tak v pravost jeho upřímnosti, s níž líčí mista Leonarda z úhlu pohledu nenápadného učedníka. Famulus vždy sehrává svou významnou dějinnou roli.

Leč v dnešním pokračování naší slavné bitvy s urputným nepřítelem, profesorem Ch., který zlovolně prohlásil deníky za padělek, se musíme odchýlit od sledování renesančního příběhu a aktualizovat téma.

Na knižním trhu se právě objevila publikace Utrpení podle Leonarda. Autorka: Vittoria Haziel. Podtitul knihy: Génius z Vinci a Turinské plátno.

Turinské plátno je evergreen spadající do věčných záhad, jimž říkám trpký osud Lochnesské obludy. Ta, chudák, čas od času zmizí navěky. Ponorky se ponoří do jezera, potápěči prozkoumají každý centimetr dna a noviny napíší vítězoslavně, že Lochneska neexistuje. A hned, jak se potvrdí, že neexistuje, vynoří se potvora s dlouhým krkem nad hladinu, vášnivý rybář ji vyfotografuje, pokud je zároveň dobrodruh, vrhne se do vln a pronásleduje příšeru - a ta se ponoří a zmizí podobně jako Nautilus kapitána Nema.

My, světová veřejnost, si oddychneme, neboť jsme si na Lonchnesku zvykli, považujeme ji za součást a to nedílnou, organickou a bytostnou, naší reality. Pokud zvídavý čtenář a posluchač stanice ČRo Leonardo zatouží po podrobnostech, nechť se obrátí na Umberta Eca a jeho harvardské přednášky. Sice víme, že Tři mušketýři byli čtyři, že sice žili, ale přibásnil si je pan Alexander Dumas, a on vytvářel historii, nikoli nudná dějinná fakta. Pan Umberto Eco to píše neskonale lépe. V zásadě jde o to, že svět fantazie proniká do našich pozemských vesmírů, ale tady se zájemci musí pro změnu obrátit na kvantové fyziky, případně teology - do rozměru mezi nebem a zemí se vejde doslova všechno.

Čtu si text dokazující, že tajemné Turinské plátno stvořil génius Leonardo da Vinci, opatrně knize nevěřím, nikoli z čiré podujatosti jako náš nepřítel číslo jedna, profesor Ch., nýbrž proto, že se mi takové tvrzení zdá zcela nevědecky "přitažené za vlasy".

Ale i v takovém textu lze narazit na naši stopu. Na straně 81 se dočteme: "Tato nepochopitelná vlastnost se v dílech Mistra z Vinci objevila, už když byl učedníkem, v období, kdy pracoval ve Verocchiově dílně."

Pokud ponecháme velkoryse stranou "nepochopitelnou vlastnost", vkročili jsme přímo do světa dílny, z níž se zrodily tajné deníky našeho kamaráda Luigiho Canelloniho. Našeho průvodce fasicinujícím světem Leonarda da Vinci.

autor: Karel Moudrý