Leona Šmelcová: Kanárské ostrovy sužuje vlna uprchlíků, ve Španělsku sílí antiimigrantská rétorika

29. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02648811.jpeg

Toto je skutečná invaze! Už žádnou nelegální imigraci! Tyto a další podobné výkřiky zaznívaly v uplynulých dnech na Kanárských ostrovech, kde místní vyrazili protestovat proti bující přistěhovalecké krizi.

Počet imigrantů – především z afrického Sahelu –, kteří ve vratkých loďkách míří k tamním břehům, v poslední době významně roste. Jen letos na Kanárské ostrovy dorazilo přes 13 tisíc lidí, nejvíc od roku 2006. Tehdy na souostroví v průběhu jednoho roku připlulo 30 tisíc utečenců.

Čtěte také

Mnozí ale míní, že nynější stav je horší. Naprostá většina přistěhovalců chce na starý kontinent, jenže hranice jsou kvůli koronavirové pandemii uzavřené. „Pokud si vláda myslí, že se z toho tady stane nový Lesbos nebo Lampedusa, tak se mýlí,“ citovaly místní servery jednoho z protestujících, který odkazoval na přeplněné uprchlické tábory v Řecku a Itálii. Vláda vedená socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem (PSOE) údajně zásadně zaspala při řešení situace.

Ta se začala horšit už loni koncem roku. Rapidně ale až s vypuknutím pandemie, kdy se téměř uzavřely cesty přes Středozemní moře, a pašeráci tak volí riskantnější trasu přes Atlantik. Vyrážejí z Maroka, z Mauretánie, ale i z více než 1500 kilometrů vzdáleného Senegalu. Roste nejen počet uprchlíků, ale i těch, kteří cestu v chatrných loďkách nepřežijí.

Na pokraji krize

Čtěte také

Šéf vlády na Kanárských ostrovech, rovněž socialista Antonio Morales Mendez, nechce, aby se z ostrovů stal kemp pro čekatele na azyl. „Ti lidé chtějí do Španělska – nechtějí zůstat tady. Chtějí na kontinent a španělská vláda je musí dostat pryč. To žádáme a to nás rozčiluje,“ řekl panevropskému portálu Euronews.

Řada demonstrantů volala také po lepších podmínkách pro uprchlíky, kteří se po stovkách tísní v provizorních stanech – mnozí se přitom bojí vypuknutí humanitární krize. Čím dál častěji se ale ozývají i hlasy proti uprchlíkům, tomu napomáhá tíživá atmosféra v iberské zemi, kterou tvrdě zasáhla koronavirová nákaza. Také Kanárské ostrovy, někdejší turistický ráj, jsou kvůli přísným opatřením ochromeny a místní si stěžují, že zatímco jejich obchody a byznys krachují, z peněz daňových poplatníků se uprchlíkům platí ubytování v jinak prázdných hotelích.

Protiimigrační hlasy

I na takzvaných Psích ostrovech tak posiluje krajně pravicové hnutí Vox, které se do vysoké politiky vyšvihlo teprve loni. Španělsko bylo v posledních letech, kdy se Evropou prohnala vlna vzmachu krajně pravicových hnutí, spíše raritou. Španělé něco takového odmítali. Někteří experti tento fenomén vysvětlovali poukazováním na tamní zkušenost s diktaturou generála Franciska Franca, jiní mluvili o extrémistech schovaných v rámci konzervativní Lidové strany.

V loňských parlamentních volbách ale Vox zazářilo. Strana, která vznikla o pouhých pět let dříve, má nyní 52 zákonodárců z celkových 350 a je třetí nejsilnější v Kongresu. Sympatizanty získala hlavně díky ostrému odmítání separatistických snah Katalánska. Tehdy vládnoucí konzervativci podle nich nedokázali příznivce odtržení řádně zkrotit, takže si ti začali příliš vyskakovat.

Leona Šmelcová

Nyní partaj stáčí svou pozornost více na uprchlickou krizi. Ostatně zástupce Vox z Las Palmas byl jedním z mála politiků, kteří se protestů na Kanárských ostrovech zúčastnili. A nebral si servítky. Španělskou vládu zkritizoval, že kvůli pandemii místní nikam nepustí, zatímco přistěhovalce nechává volně přijíždět. Potlesk měl mohutný.

Autorka je publicistka

Spustit audio

Související