Lenka Elbe: Svět už nebude jako dřív. I psát už teď musím jinak
Spisovatelka, scenáristka a reklamní textařka Lenka Elbe pro sérii Střepy napsala úvahu Konstrukce alegorického vozu. Na současné válce ji zajímá rovina ruské propagandy, která prezidentu Vladimiru Putinovi zajišťuje podporu lidí pro pokračování invaze. „Na jakých lžích bylo možné vytvořit sílu, která podporuje tuto agresi,“ upřesňuje. Všímá si, že důležité je při vytváření takové propagandy najít a označit nějakého vnějšího nepřítele.
„Když máte nepřítele, který pro vás může být hrozbou, posilujete tím moc. A když průběžně odstraňujete ty, kteří by vám mohli říkat, že to nehrozí, pak už vás těžko něco zastaví.“
Tenhle recept fungoval i v dobách Sovětského svazu, za stalinistických čistek, a dokonce i v hitlerovském Německu. Narážky na druhou světovou válku a německý nacismus jsou přitom důležitou součástí i v současném ruském narativu o válce na Ukrajině.
Při takzvané denacifikaci Ukrajiny, kterou Rusko chce oficiálně válkou přivodit, se pozoruhodně pracuje s podobou nacismu, která jako by se za skoro osmdesát let, jež uplynuly od konce druhé světové války, vůbec nezměnila.
Čtěte také
„Jako kdyby si v Rusku představovali, že na Ukrajině je to samé, proti čemu bojovali jejich dědové ve čtyřicátých letech,“ všímá si Lenka Elbe. Současně se termínem „denacifikace“ Rusko snaží stavět do role obránce míru, případně až oběti domnělé nacistické agrese.
„Je to částečně komické. Ale víte, že proti tomu nemůžete zasáhnout žádným protiargumentem, protože to vychází ze lži,“ říká spisovatelka.
K účinnému boji proti dezinformacím je obecně skeptická. Podle ní je potřeba naučit současnou generaci, která se narodila do světa digitálních technologií a propracovaných dezinformačních kampaní, ve školách kriticky myslet a ověřovat informace.
Střepy – vnímavý spisovatelský pohled na svět otřesený válkou na Ukrajině.
Lenku Elbe válka zastihla při psaní další knihy. Ta se měla týkat víry v obecnější rovině. Právě kvůli dezinformační válce při současné ruské agresi na Ukrajině ji teď ale bude muset přepsat. „Svět už není takový, jaký byl dřív. Tohle je historický přelom a ten text musí získat něco jiného,“ říká spisovatelka.
Čtěte také
„Máme tady stát, který svým odhodláním se nepodvolit se prakticky stal jakousi hybnou silou pro obří změnu ve světě, pro vystřízlivění toho takzvaného západního světa, který strašně dlouhou dobu podlézal Rusku, protože ho samozřejmě potřeboval. Teď tady najednou máme stát, který to nevzdává a bojuje. Samozřejmě to bude vykoupeno smrtí strašné spousty lidí, což je šílené. Ale to je obrovská změna,“ vysvětluje Lenka Elbe.
Tahle změna se podle ní promítne i do budoucí podoby literatury. Jen zatím nevíme jak, protože nevíme, jak celá válka skončí.
V rozhovoru spisovatelka také prozrazuje, v jakém vztahu je příjmení Elbe, pod nímž píše, a stejnojmenná postava v jejím prvním románu Uranova.
Poslechněte si novou epizodu podcastu Střepy, tentokrát s Lenkou Elbe, ve středu po půl desáté na Plusu.
Všechny díly najdete na webu Českého rozhlasu Plus a jako podcast v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
