Lednový časopis Vesmír
Přinášíme vám výběr zajímavých témat, která na vás čekají v novém čísle časopisu Vesmír.
O nově přečteném genomu žebernatky Mnemiopsis leidyi a jak je to s fylogenetickým zařazením žebernatek informuje Martin Minařík.
„Nejprve byly pro svůj „medúzovitý“ vzhled považovány za nejbližší příbuzné radiálně souměrných žahavců (Cnidaria), později převážila hypotéza, že se jedná o sesterskou skupinu žahavců a bilaterálně souměrných živočichů (Bilateria), kam se řadí mimo jiné obratlovci, členovci či měkkýši. Nicméně právě genomová data u žebernatek jako u posledního z hlavních živočišných kmenů stále chyběla.“
Mou povinností je trápit se
Andrew Lass je Američan, ale mluví perfektní češtinou. Učí na prestižní americké univerzitě, přesto kritizuje současné americké školství. Vyznává vzdělanost a svobodná umění, a musí přihlížet pragmatismu studentů a tlaku manažerů na efektivnost výuky. Do Prahy si nedávno přijel pro cenu nadace Vize ’97, kterou obdržel jako „člověk vždy hájící svobodu slova a myšlení a zároveň jako člověk úzce spjatý s Českou republikou“.
Hovořila s ním Eva Bobůrková.
Andrew Lass (*1947) je americký profesor kulturní a sociální antropologie; vedle vědecké práce se věnuje fotografii, kresbě (viz následující stranu) a poezii. Narodil se v New Yorku, vyrůstal ale v Praze, kde se jeho rodiče–novináři usadili. Studoval na FAMU a na Filozofické fakultě UK, provázel Allena Ginsberga při jeho pobytu v Praze a stal se členem Pražské surrealistické skupiny. V roce 1973 byl se svými rodiči normalizačním režimem z Československa vyhoštěn. Na Massachusettské univerzitě v Amherstu získal doktorát v oboru kulturně-sociální antropologie.
Přednáší na Mount Holyoke College v Massachusetts, kde byl v roce 1999 jmenován plným profesorem a roku 2005 získal ocenění nejlepšího pedagoga. Za svou pedagogickou činnost byl také oceněn Americkou antropologickou společností, která mu v roce 2010 udělila Award For Excellence in Undergraduate teaching of Anthropology. Česká akademie věd mu udělila cenu Jana Evangelisty Purkyně (1995). Letos na podzim dostal cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových – Vize 97, která vydala výběr z jeho prací vzniklých po roce 1990 — Místo času. Česky vydal tři sbírky básní: Mandala, Hra na slepou bábu a Hrdlořezy a zvukomalby.
Napuchlý, načervenalý nos a alkohol
František Vyskočil
Někteří konzumenti alkoholu mohou mít napuchlý a načervenalý nos. Ale mohou mít také nosánek jako princezna ze mlejna. Na druhé straně není vzácností, že někdo, kdo je třeba jen příležitostný konzument nebo úplný abstinent, má problémy s červeným obličejem a nosem. Proto musíme být v hodnocení příčiny velmi opatrní. Může totiž jít o projev vrozené choroby růžovky (rosacea), kterou často provází zduření a zčervenání oblasti nosu – takzvaný květákový nos, odborně rhinofyma. Původ této nemoci je zatím nejasný, i když jí může být postiženo až 10 % obyvatelstva.
Existovala v Čechách ediakarská fauna?
Milada Vavrdová
V klastických sedimentech v údolí Kocáby poblíž Strže bratří Čapků u Dobříše se vyskytují záhadné útvary, které připomínají nejstarší fosilní měkkotělou faunu známou jako ediakarská. Tato fauna je interpretována jako mělkovodní formy, které se objevily koncem proterozoika, těsně před počátkem prvohor.
Dva hlavní oddíly v historii Země, prekambrium a fanerozoikum, odděluje přechodné období, dříve označované jako vend. Od roku 2004 je nazýváme ediakaran (635–542 milionů let). Starší část, archaikum a proterozoikum, zaujímá úctyhodných sedm osmin historie naší planety. Od fanerozoické éry se liší absencí zjevných (z řeckého phaneros) stop po živých organismech.
Nová čeleď korálů
Oldřich Nedvěd
Éra popisování nových živočišných kmenů (Vesmír 75, 156, 1996/3; 80, 437, 2001/8 a 84, 344, 2005/6) minula, a tak se zoologové zase potěší i pouhou novou živočišnou čeledí, i kdyby byla popsána jen na základě molekulárně genetických analýz, aniž bychom opravdu našli dosud nevídané zvíře. Takovým způsobem vznikla nová čeleď osmičetných korálů.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
