Latinská Amerika se spojuje s USA proti Madurovi
Patnáct zemí Latinské Americky se z pohledu mezinárodní diplomacie rozhodlo k nezvyklému kroku. Na konci září se totiž připojily ke Spojeným státům a rozhodly se aktivovat ustanovení takzvané Meziamerické úmluvy o vzájemné pomoci, která je také známá jako Rijský pakt.
Vývoji v regionu se v redakčním komentáři věnuje americký list Wall Street Journal.
Editorial označuje venezuelského prezidenta Nicoláse Madura za diktátora, který se u moci drží jen díky kubánským zpravodajským službám. Jednání států Rijského paktu, kam patří země z obou amerických kontinentů, nyní zdůraznilo Madurovu izolaci.
Čtěte také
K politice Washingtonu, který proti Caracasu tvrdě postupuje, se nově připojilo celkem patnáct latinskoamerických zemí, když podpořily rezoluci zaměřenou proti venezuelskému režimu.
Americký deník připomíná, že Rijský pakt byl uzavřen v roce 1947 v hlavním městě Brazílie Rio de Janeiru. Devatenáct signatářů se v ní zavazuje ke společné odpovědi v případě napadení jednoho ze členů nebo při ohrožení regionálního míru.
Na posledním setkání Paktu hlasovaly pro patřičnou protivenezuelskou rezoluci např. Argentina, Bahamy, Brazílie nebo Chile. Podpořili ji také zástupci venezuelské opozice, kterou vede Juan Guaidó. Tato skupina na jednání vystupovala coby legitimní venezuelská vláda.
Proti hlasovala jen Uruguay, zatímco delegace Trinidadu a Tobaga se zdržela a Kubánci nebyli přítomní. V rezoluci členové úmluvy odsouhlasili použití ekonomických sankcí a právních prostředků proti Venezuele s cílem svrhnout prezidenta Madura.
Ojedinělý akt
Usnesení zavazuje státy Rijského paktu k tomu, aby stíhali současné nebo bývalé úředníky Madurovy vlády, kteří porušují lidská práva, jsou zapojeni v korupčním jednání nebo se účastní organizovaného zločinu. Pro tento účel by dané země měly používat „všechna zákonná opatření a zákonné nástroje ke stíhání, zadržení, vydání a postihování odpovědných osob“.
Čtěte také
To vše zahrnuje také zmrazení venezuelských finančních aktiv v zahraničí. Země Rijského paktu budou také spolupracovat na vytvoření operační sítě zástupců těch svých agentur a orgánů, které se zabývají bezpečností a finančním zpravodajstvím.
Cílem je zbavit Nicoláse Madura moci a umožnit předsedovi venezuelského Národního shromáždění Guaidóovi zaujmout místo venezuelského prezidenta, kam podle Wall Street Journalu tento opozičník právem patří.
Je přitom ojedinělé, že Rijský pakt přijal podobnou rezoluci. Editorial poukazuje na to, že jde o první takové rozhodnutí od rezoluce, kterou po teroristických útocích z 11. září 2001 státy Latinské Ameriky vyjádřily solidaritu s USA.
Venezuela potřebuje osvobodit
Teď se region postavil za Washington znovu. Podle amerického listu je důvod jasný – vždyť porušování lidských práv a socialistická politika prezidenta Madura přiměly k emigraci přes čtyři miliony Venezuelanů, většina z nich zamířila do sousedních zemí. Z Venezuely se prý navíc stává centrum nadnárodních zločineckých sítí a teroristů.
Čtěte také
Své kořeny tam zapouští hlavně kolumbijské levicové guerilly. Úvodník jmenuje konkrétně Národní osvobozeneckou armádu Kolumbie a také Revoluční ozbrojené síly Kolumbie, známé pod zkratkou FARC. Obě organizace byly součástí dlouholetého povstání proti kolumbijské vládě a související občanské války.
Nicméně samotného Nicoláse Madura se budou muset Venezuelané zbavit sami. Společné úsilí zemí Latinské Ameriky a Spojených států ale každopádně může odchodu diktátora pomoci.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa na tuto diplomatickou cestu vsadila na rozdíl od předchozí vlády jeho předchůdce Baracka Obamy. A podle amerického listu správně, protože Obama a jeho lidé prý cestě Venezuely k levicové diktatuře jen tiše přihlíželi a ve stejnou chvíli také prováděli politiku sbližování s Kubou.
Teď se ale doba změnila. Washington zvyšuje svůj tlak, což se projevilo přidáním vůdce kubánských komunistů Raúla Castra na sankční seznam. Venezuela potřebuje od svého utrpení osvobodit, vybízí závěrem redakční komentář deníku Wall Street Journal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
