Lágry v KLDR jsou snad horší než koncentráky, říká renomovaný právník, který přežil Osvětim

Kim Čong-un

Severokorejské věznice pro odpůrce totalitního režimu dynastie Kimů jsou stejně strašlivé, a možná ještě horší, jako nacistické koncentrační tábory v době holocaustu. Takovým pohledem reaguje na svědectví lidí, kteří byli vystaveni věznění a mučení v severokorejských lágrech, renomovaný americký soudce Thomas Buergenthal. Muž, který sám přežil peklo Osvětimi, čteme na webu amerického deníku Washington Post.

Buergenthal, rodák ze slovenské Ľubochni, až do roku 2010 působil jako jeden ze soudců Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu. Nyní spolu se dvěma uznávanými kolegy tvrdí, že severokorejský vůdce Kim Čong-un by měl být souzen za zločiny proti lidskosti. „Jeho režim používá síť brutálních politických věznic k zastrašování a přísné kontrole veškerého obyvatelstva,“ říká právník.

„Jsem přesvědčený o tom, že v severokorejských lágrech panují minimálně podobně hrůzné podmínky, jako byly nejen ty, které jsem viděl a zažil na vlastní kůži v nacistických koncentrácích, ale i všechno, s čím jsem se setkal během mé dlouhé profesionální kariéry v oblasti boje za lidská práva,“ cituje americký list Buergenthala. Ten byl v dětském věku vězněný v táborech v Osvětimi a Sachsenhausenu a předtím i v ghettu v polských Kielcích, osvětluje Washington Post.

Trojice odborníků

Nyní je Buergenthal jedním ze členů vyšetřovací komise ustavené Mezinárodní advokátní komorou (IBA). Tedy profesní
organizací, která sdružuje více než 200 advokátních komor a přes 45 tisíc jednotlivých advokátů z celého světa.

Jeho kolegyní je jihoafrická soudkyně Navi Pillayová, která působila jako Vysoká komisařka OSN pro lidská práva a předtím předsedala Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro Rwandu (ICTR). Trojici doplňuje americký expert Mark Harmon, který se podílel na vyšetřování válečných zločinů v Jugoslávii a Kambodži.

Tito právníci vyslechli a zhodnotili svědectví bývalých vězňů, dozorců a odborníků, kteří se věnují situaci v KLDR. A se svými poznatky se podělili s veřejností. V úterý publikovaná závěrečná zpráva shledala, že existuje dostatek důkazů, umožňujících postavit severokorejského diktátora a jeho nejbližší spolupracovníky před haagský tribunál.

Zvěrstva nebývalých rozměrů

A stíhat protagonisty diktátorského režimu pro deset z jedenácti mezinárodně uznávaných válečných zločinů, včetně vražd, zotročení, mučení a sexuálního násilí. „Neexistuje žádná srovnatelná situace kdekoli na světě, v minulosti nebo současnosti,“ je přesvědčená Navi Pillayová. „Jde opravdu o zvěrstva nebývalých rozměrů. Útlaku a zastrašování jsou vystaveni všichni občané,“ dodává soudkyně.

Hranice mezi Čínou a KLDR

Tři generace Kimů vládnou Severní Koreji po desítky let. Ze země za tu dobu vytvořily totalitní stát s všudypřítomným kultem osobnosti. Každého, kdo zpochybňuje vůdce a systém, čeká vězení, či krutý pracovní lágr. Často je „okusí“ i tři generace rodin. „Sémě nepřátel státu“ je třeba odstranit za každou cenu, přibližuje strategii severokorejského režimu deník Washington Post.

Experti a zpravodajské služby odhadují, že ve čtyřech obrovských táborech je trýzněno na 130 tisíc Severokorejců. Vězni jsou nuceni k těm nejtěžším pracím. Často dřou v dolech, strádají nedostatkem jídla a dalších životních nezbytností. Režim zároveň provozuje i jakási „převýchovná zařízení“, kde jsou zadržováni ti, kdo se dopustili „méně závažných trestných činů“. Ale i tady čelí lidé neobyčejně tvrdým represím.

Masové znásilňování

Právnický panel se teď seznámil s celou řadou svědectví. O popravách vyhladovělých vězňů zabitých za krádež trochy jídla, úmrtích nespočetných vězňů na podvýživu a přepracování nebo o dvacetihodinových pracovních šichtách. Zvlášť trýznivě znějí informace o masovém znásilňování a nucených potratech, které nezřídka vedou k úmrtím žen.

Některá svědectví sice nepocházejí přímo od vězňů, anebo jsou staršího data, to ale na hrůzném obrazu severokorejské diktatury nic nemění. Navíc výpověď jednoho ze severokorejských diplomatů, který minulý rok zběhl z velvyslanectví KLDR v Londýně, dokládá, že represe nikterak nepolevují.

Poprava synovcem

Například v roce 2013 bylo během stranických čistek do koncentračních táborů uvrženo několik známých tohoto diplomata. Vlna represí tehdy následovala po odstranění Kimova strýce Čang Song-tcheka,kdysi druhé nejmocnější osoby v zemi. Jeho vládnoucí synovec ho ale nechal popravit za údajnou vlastizradu, informuje Washington Post.

Existuje dostatek důvodů k domněnce, že vězeňské tábory jsou stále v provozu. Alespoň to dokumentují nejnovější a velmi podrobné satelitní snímky severokorejských lokalit, kde se nacházejí čtyři velké lágry. Jako „nejvyšší vůdce" Severní Koreje je Kim Čong-un za zločiny proti lidskosti jednoznačně odpovědný, vyvozuje zpráva se závěry šetření právníků.

Zuřivé reakce a výhrůžky

KLDR už léta vytrvale odmítá obvinění, že provozuje tábory nucených prací a týrá tisíce lidí. Návrh, že by severokorejský diktátor a jeho nejbližší spolupracovníci měli být postaveni před Mezinárodní trestní soud (ICC), vyvolává ze strany vedení izolované země zvlášť zuřivé reakce a výhrůžky „odvetnými opatřeními“.

Soudkyně Pillayová ale trvá na tom, že by se mezinárodní společenství nemělo nechat ničím zastavit a mělo by trvat na trestní odpovědnosti nelidského režimu. „Je to hrozné. A bez pomoci ze světa Severokorejcům nesvítá žádná naděje,“ cituje Navi Pillayovou list Washington Post.