Kyberbrouk s jadernou baterií
Velký brouk nosorožík unese na svém těle radionuklidovou baterii. Dlouhodobý zdroj energie může napájet čip napojený na nervový systém brouka. Vzhledem k nosnosti brouka pak není problém umístit na jeho tělo další senzory. A geniální špión je na světě.
Asi před rokem se týmu vědců z několika amerických univerzit podařilo připojit počítačový čip k nervovému systému velkého létajícího brouka z čeledi Nosorožíků. Pomocí tohoto čipu pak bylo možné na dálku cíleně ovlivňovat směr i výšku letu tohoto brouka.
Asi před měsícem se jinému týmu povedlo umístit do brouka mikrovysílačku, která získává energii z radionuklidové baterie. Použitým izotopem je radioaktivně celkem neškodný nikl 63. Tato jaderná baterie vydrží pracovat až desítky let. Důvodem k vývoji tak trvanlivého zdroje energie je zejména budoucí špionážní využití těchto "kyborgizovaných" brouků. Brouk totiž v budoucnosti neponese pouze vysílačku, která je nezbytná pro jeho dálkové řízení, ale i sadu senzorů a možná i drobnou kameru.
Celý projekt vědci vyvíjejí na zakázku americké vládní vojenskovýzkumné agentury DARPA. Za nosiče byl vybrán právě brouk nosorožík, protože patří mezi největší a nejsilnější brouky na světě. Unese až 3 gramy nákladu. Spolu s miniaturizací mikrokamer, senzorů a další elektroniky to znamená, že v rámci průzkumných úkolů postačí nad územím nepřítele vysadit relativně malé kyborgizované brouky místo nákladných a mnohem viditelnějších bezpilotních letadel.
Radiový prvek spojený s jednoduchým mikroovladačem je postaven na bázi aktivního čipu RFID. Primárním účelem elektronické výbavy je vysílat drobné stimuly do nervové a svalové soustavy brouka (viz video z UC Berkeley). V budoucnu ale mají tyto čipy komunikovat nejen s mateřskou řídící vysílačkou. Signály mají proudit i mezi větším počtem takto vybavených brouků navzájem. Celý roj dálkově řízených brouků by pak mohl zpravodajsky pokrývat velké území.
Podobné pokusy výzkumníci prováděli také s můrami, ale výsledky nebyly tak uspokojivé. Radionuklidové baterie malých rozměrů mohou najít své využití také v senzorech, které budou pracovat desítky let např. ve stavbách nebo ve volné krajině.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
