Kvasary, výzkumy Měsíce nebo Kohoutkova kometa. Jiří Grygar připomíná astronomické objevy posledního půlstoletí

5. listopad 2016
02887414.jpeg

Už padesát let vydává Jiří Grygar seznam těch největších astronomických objevů daného roku. Stále je o čem mluvit. Jeho cyklus nemá obdoby ani v jiných vědních oborech. Jak to dopadne, když se podíváme na ty nejvýznamnější z let 1966 až 1991? Právě o tom je další vydání magazínu Leonardo Plus.


„Uvědomil jsem si, že objevů v tomto roce, ale i v těch předcházejících, je nespočet. Řekl jsem si, že udělám takové shrnutí a každý rok vypíchnu, co důležitého se ten rok v astronomii událo," říká Jiří Grygar. Píše se rok 1966, sovětská sonda Venera 3 dosahuje Venuše, hvězdní Beatles hrají svoje poslední veřejné vystoupení, ve Spojených státech má premiéru legendární televizní seriál Star Trek. K hvězdám, a nejen k nim, má blízko i mladý astrofyzik působící v Akademii věd. Odborné články i veřejné přednášky shrnující nejvýznamnější astronomické objevy uplynulého roku publikuje od té doby pravidelně.

První byly kvasary

Před půlstoletím astronomická obec doslova tajila dech před potvrzením existence takzvaných kvasarů, tedy výrazných vesmírných těles z hlubokého vesmíru. „Tyto objekty mají neuvěřitelné vlastnosti. Jsou daleko menší než galaxie, přitom vysílají mnohem větší záření než galaxie. Z oběhu o něco větším než je sluneční soustava přichází více záření než od celé Mléčné dráhy," připomíná Jiří Grygar.

Podle Měsíce poznáš Zemi

Už půlstoletí tak neúnavný popularizátor vědy vydává rok co rok seznam nejvýznamnějších astronomických objevů. Za tu dobu se jeho obor, a nejen on, posunul o velký krok dopředu. Nelze samozřejmě nevzpomenout přistání amerických astronautu na Měsíci v červenci 1969. „Program letů na Měsíc byl velice významný i pro vědu. Nejen z toho politického, jak to tehdy vypadalo. Astronauti na Měsíci rozmístili řadu přístrojů, měřili seizmický neklid Měsíce, přivezli vzorky hornin. Ty slouží i k poznání naší planety, protože současné geologické a mineralogické metody nám umožňují získat poznatky týkající se i Země, protože Měsíc je v podstatě po celou dobu jejím věrným souputníkem. Na Měsíci máme vepsanou historii celé naší sluneční soustavy. Díky tomu víme o Zemi, potažmo Měsíci a celé sluneční soustavě, údaje, které bychom bez těchto vzorků neměli."

Spatřil jsem Kohoutkovu kometu

Mezi nejvýznamnější astronomické události uplynulých padesáti let řadí Jiří Grygar i objev nesoucí českou stopu, respektive české jméno. „Luboš Kohoutek je významný český astronom působící v Hamburku. Nejdříve objevil několik desítek malých planetek, které pojmenoval po významných osobnostech české historie. Poté objevil několik komet. Počátkem roku 1973 objevil kometu, která byla ještě hodně daleko od Slunce, ale když se spočítala její dráha, tak se zjistilo, že bude velmi blízko Slunce, a také blízko Země. Což se skutečně stalo. Nakonec byla podrobně zkoumána astronauty z americké orbitální stanice Skylab. Dodnes je považována za jednu z nejjasnějších komet 20. století," říká Jiří Grygar.

Jaké další významné objevy učinili astronomové v letech 1966 až 1991? Poslechněte si celý záznam pořadu Leonardo Plus s Jiřím Grygerem a dozvíte se víc.

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Martin Ocknecht