Kvalitní literatura posiluje demokracii. Skrze perspektivy jiných lidí se stáváme vnímavějšími, říká majitelka artového nakladatelství Baronová
Vlastní knižní nakladatelství, získala Magnesii Literu s knihou Intimita a také nominace na nejkrásnější české knihy. Barbora Baronová je spisovatelka a literární dokumentaristka. „Ročně vydáme asi dvě knihy, dohromady jich bude přes dvacet a letos slavíme již jedenáct let od vzniku,“ vysvětluje Baronová, která zprvu zakládat vlastní nakladatelství nechtěla.
Když plánovala vydat první knihu, ostatní jí řekli, že je příliš ambiciózní. Tak vzniklo wo-men. V Česku je celkem asi 7 500 nakladatelství, z čehož je aktivní jen polovina.
Úspěšná kniha zafinancuje ostatní
V rozhovoru pro Právo Baronová uvedla, že žijeme v kultuře, která tvrdí, že jen knihy s prodaným nákladem 50 tisíc kusů mají hodnotu, což je podle ní totální nesmysl. To sdělení má pak prý dvě stránky.
„To, že se nějaká knížka prodává ve velkém nákladu, může znamenat, že je taky velice kvalitní. Kvalitní kniha je i dobře se prodávající žánrovka atd. Je tam pak ale i otázka kultury, nějakého nemainstreamu.“
Čtěte také
V kultuře je tak pro ni hodnotná linka, že skrze nemainstreamovou kulturu můžeme poznávat nějakou specifickou perspektivu dílčích autorů, jejichž očima nahlédneme na svět jinak.
Podle Baronové by kvalitní literatura měla posílit demokracii a pomoci čtenáři být vnímavější k určitým společenským jevům.
„Kulturní hodnotu nevidím v tom, že se bude kniha dobře prodávat, ale v jejím společenském dopadu,“ komentuje spisovatelka výhru v soutěži Magnesia Litera, která přislibuje vyšší prodej.
Autorka financuje nové knihy tím, co vydělá kniha předchozí, což označuje za cashflow. Dnes je její nakladatelství udržitelné i bez financí od státu, ale okamžik vyššího rozpočtu se propisuje do ceny knihy. Aby zůstala co nejnižší, vyhýbá se distribuci a knihy prodává přímo v malých prodejnách či na e-shopu.
„Přispívat k bibliodiverzitě je křehké,“ dodává Baronová, která sama nakupuje u malých nakladatelů, aby podpořila knižní ekosystém.
Ženy by měly být víc slyšet
Čtěte také
„Souhlasím s tím, jak feminismus popsala Agnieszka Holland – znamená akceptovat to, že by ženy a muži měli mít stejná práva a příležitosti. Zároveň to pro mě znamená být lidskou bytostí a akceptovat lidi různého věku a smýšlení,“ míní spisovatelka.
Sama napsala knihu Ženy o ženách, ve které popisuje příběhy třiceti dokumentaristek. Mezi nimi je například rozhovor s novinářkou Petrou Procházkovou, která podle Baronové svou prací dokáže měnit svět k lepšímu.
Zabývá se také fenoménem pracovní diskriminace starších žen a mužů, jelikož systém podle ní podporuje spíš mladší generaci. Dále stojí za knihou Proč jsme tak naštvané a současně pracuje na projektu o PPP (pedagogicko-psychologických poradnách), ve kterém se soustředí na cesty z traumatu.
Celou Osobnost Plus Michaela Rozsypala najdete v audiozáznamu.
Související
-
Host: Barbora Baronová, literární dokumentaristka a nakladatelka
Proč se rozhodla dělat knihy ambiciózní obsahem i vzhledem? Jaké to je dávat hlas lidem na okraji společnosti? Moderuje Jaroslav Sedláček.
-
Moje cena ostatní Romy nakopne, že má smysl psát, věří nositel ceny Magnesia Litera Banga
„Dneska se ztrácí zájem jít po věcech do hloubky, chodíme po okraji,“ myslí si Patrik Banga. Za knihu Skutečná cesta ven získal cenu Magnesia Litera.
-
Feminismus není jen o manažerkách, péče je přece taky výkon, říkají zakladatelky Druhé směny
„V českém diskurzu chyběly některé perspektivy na feminismus, chtěly jsme nabídnout širší paletu pohledů,“ říkají zakladatelky nového feministického magazínu Druhá směna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
