Kuba zvolila parlament bez překvapení, čeká ji ale generační výměna

12. březen 2018
Raúl Castro

Kuba v neděli volila nový parlament. Byl to volební proces bez překvapení, neboť bylo přesně tolik kandidátů jako křesel, všímá si agentura AFP. Jeden ze zvolených poslanců však v dubnu usedne do prezidentského křesla místo 86letého Raúla Castra.

Bude to první generační výměna od nástupu komunismu. Poprvé po skoro šedesátileté éře bratrů Castrových bude hlavou státu někdo, kdo nebojoval za revoluce v roce 1959. Jeho jméno bude oznámeno 19. dubna, v den 57. výročí neúspěšného vylodění kubánských exulantů v Zátoce sviní.

Vše v rukou PCC

Raúl Castro převzal prezidentskou funkci po svém bratrovi v roce 2006 a oficiálně byl zvolen dva roky nato. Fidel, který byl hlavou státu od revoluce, zemřel v roce 2016. Seznam kandidátů do nedělních voleb schválila jako vždy už předem jediná ostrovní politická strana – Komunistická strana Kuby (PCC). Uchazeči o poslanecký mandát museli být jejími členy nebo alespoň studenty či odboráři.

Na seznamu byli přední představitelé komunistů, včetně Raúla Castra, jeho prvního tajemníka a veteránů revoluce. Raúl Castro už prezidentem být nechce, ale zřejmě zůstane předsedou partaje. Očekává se, že hlavou státu bude jeho 57letý viceprezident Miguel Díaz-Canel. Ten už dal dříve najevo, že zajistí kontinuitu režimu, informuje AFP.

Deportace bývalých prezidentů

Těsně před volbami Kuba deportovala bývalé prezidenty Kolumbie a Bolívie Andrése Pastranu a Jorgeho Quirogu, dodává státní tisková agentura Nová Čína. Režim je obvinil z „vážné provokace“, které se měli dopustit úmyslem převzít od kubánské opozice cenu za lidská práva. Tím chtěli údajně „poškodit mezinárodní pověst Havany a destabilizovat vládu“. Hned po přistání na letišti se museli vrátit domů.

Cenu Oswalda Payá jim udělila Latinskoamerická mládežnická síť za demokracii (Red JuventudLAC), kterou založila dcera tohoto kubánského disidenta Rosa María Payá. Oswaldo zahynul při neobjasněné autonehodě v roce 2012, která byla podle opozice politickým atentátem. Skupina přiřkla letošní poctu Demokratické iniciativě Španělska a obou Amerik (IDEA), kterou tvoří 37 bývalých evropských a jihoamerických prezidentů, vysvětluje agentura Nová Čína.

Deportace Pastrany a Quirogy ukázala, že castrovský režim je stále stejně totalitní, komentuje incident latinskoamerický server PanAm Post. Skupina, jejímiž jsou členy, dostala kubánskou opoziční cenu za snahu zabránit Venezuele, aby se stala druhou Kubou. Havana však opět předvedla, že se „bojí svobody i svých odpůrců“, píše portál.

Po návštěvě Obamy Kuba přitvrdila

Americká vláda se za Baracka Obamy pokusila vzájemné vztahy normalizovat, ale nepožadovala rozšíření svobod v zemi. Když Obama jako první americký prezident po skoro stovce let Kubu před dvěma lety navštívil, Havana řadu disidentů zavřela. Podle PanAm Postu tak dala jasně najevo, že castrovský režim demokracii na ostrov nevrátí.

Barrack Obama a Raúl Castro na historickém setkání v Havaně

Donald Trump přístup svého předchůdce zvrátil a rozhodl, že Kubě neposkytne žádné hospodářské výhody, dokud bude totalita pokračovat. A teď Havana vyhostila dva bývalé prezidenty. Přesto je Castro zván na nejrůznější regionální události. Na rozdíl od venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se zúčastní dubnového celoamerického summitu a zřejmě i řady dalších schůzek demokratických politiků.

Castro je však stejně špatný jako Maduro. „Je zvláštní, že Latinská Amerika i celý svět odmítají tyranii Madura, ale Castrovi totéž prochází. Je to režim, který postřílel tisíce disidentů a nevykazuje žádné náznaky demokracie. I Castrův režim je třeba zavrhnout,“ zdůrazňuje server PanAm Post.

Spustit audio
  • Zahraniční
  • parlament
  • komunismus
  • Kuba
  • Castro