Které evropské země zvládají energetickou krizi nejlépe?

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila problémy s dodávkami plynu a vedla k prudkému nárůstu jeho ceny. Evropské vlády se snažily různými opatřeními ochránit občany před nejhoršími dopady prudkého zdražení a zároveň udržet své ekonomiky nad vodou.

Čtěte také

Díky cenovým stropům na energie zůstanou velké české firmy konkurenceschopné, říká ministr financí Stanjura

Polsko, Finsko a Slovensko byly na dodávkách zemního plynu z Ruska téměř plně závislé, protože se nacházejí v geografické blízkosti zásobovacích plynovodů. Také Německo, největší evropská ekonomika, spoléhalo na ruský plyn velmi výrazně. V roce 2021 z něj dováželo polovinu své spotřeby. Rozsáhlý německý chemický průmysl totiž využívá zemní plyn jako surovinu.

Pak jsou tu země jako Itálie, Nizozemsko, Maďarsko a Chorvatsko, které mají tradičně vyšší podíl zemního plynu na celkovém energetickém mixu. I když tyto země byly na Rusku závislé v různé míře, všechny zaznamenaly prudkou inflaci, když se ceny plynu vyšplhaly na rekordní úroveň.

Aby snížila svou závislost na ruském plynu, Evropa přechází na zkapalněný zemní plyn. Od ledna do září letošního roku dovezla Evropská unie více LNG, než kdykoli předtím nakoupila za celý rok.

Itálie a zemní plyn za Středozemním mořem

Je to hlavně Itálie, která „aktivně vyhledává dodávky zkapalněného zemního plynu“, uvedla pro Al Jazeeru Maartje Wijffelaarsová, hlavní ekonomka nizozemské společnosti Rabo Research. Itálie začala shánět LNG v Ázerbájdžánu, Alžírsku a Egyptě brzy po vypuknutí války. Římu pomohlo, že Alžírsko, které je významným vývozcem suroviny, leží hned za Středozemním mořem.

Čtěte také

Radko Kubičko: Vláda musí zajistit nikoli levné, ale dostupné energie. Jinak riskuje ještě horší krize

Některé země, jako Španělsko, Francie a Itálie, mají podle Wiffelaarsové výhodu ve srovnání s jinými evropskými státy, protože už mají terminály pro zkapalněný zemní plyn. Řada dalších zemí chce vybudovat plovoucí terminály, jejichž stavba zabere méně času. V čele této iniciativy stojí Německo, které nedávno dokončilo výstavbu prvního z pěti plánovaných zařízení. Až budou všechny v provozu, Němci budou mít jednu z největších dovozních kapacit v Evropě.

V uplynulých měsících došlo v eurozóně k nejprudšímu nárůstu inflace od jejího vzniku. Přibližně 70 procent této inflace v září připadalo na ceny energií. Některé země si při ochraně svých občanů před inflací vedly lépe než jiné, dodává Al Jazeera.

Francie udržela nejnižší inflaci v celé EU

Francie zmrazila ceny plynu pro domácnosti na úroveň z října 2021 a omezila růst cen elektřiny. Nedávno také oznámila, že bude v těchto opatřeních pokračovat i příští rok. Bez nich by se účty domácností více než zdvojnásobily. Náklady ponese francouzský veřejný provozovatel energií.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Strop na plyn je schválen. Drahotu to ale nevyřeší

Francie je tradičně méně závislá na ruském plynu než mnoho jiných evropských zemí a silně spoléhá na jadernou energii. Jenže řada francouzských jaderných elektráren prochází údržbou, což znamená, že se země potýká s nedostatkem energie. Díky cenovým stropům na plyn a elektřinu se jí ale v uplynulých dvanácti měsících podařilo udržet nejnižší inflaci v celé Evropské unii.

Pokud jde o ochranu občanů před inflací, podle zprávy společnosti Rabo Research vyniká po Francii také Španělsko. Zatímco Paříž a Madrid omezují ceny energií, aby zmírnili vysoké náklady občanů, ostatní země včetně Německa se zaměřily na poskytování přímé finanční podpory ohroženým skupinám obyvatel. Současně přijaly různá opatření, jako je snížení cla na motorové oleje nebo mimořádná daň pro energetické společnosti.

Důraz, který Německo klade na zvýšení příjmů domácností a podniků, paradoxně přispěl ke zvýšení poptávky a vyšší inflaci. Naproti tomu Francie a Španělsko přijaly přímá opatření k omezení inflace prostřednictvím kontroly cen elektřiny, hodnotí ekonomka Wiffelaarsová. Od příštího roku Berlín začne dotovat účty za elektřinu pro spotřebitele, což by mělo inflaci snížit, doplňuje Al Džazíra.

Říjnová inflace v Británii byla nejvyšší za 40 let

Oproti tomu Spojené království nedrží ceny energií pod kontrolou jako Francie ani přímo nepodporuje spotřebitele jako Německo.

Říjnová inflace v Británii byla nejvyšší za posledních 40 let. Vláda v Londýně vyčlenila na řešení energetické krize 97 miliard eur, což představuje jen tři a půl procenta britského HDP. Vzhledem k tomu, že jednotlivé země přijímají různá opatření, čelí Evropa těžké otázce: Měla by každá země myslet především na sebe?

Čtěte také

Síkela: Levný plyn je minulostí, možná je to dobře

„Stále probíhá debata o tom, jestli by Evropská unie měla přijímat opatření kolektivně, nebo by to mělo být na úrovni jednotlivých zemí,“ říká Philipp Heimberger, ekonom z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia. Myslí si, že aktuální energetická krize může být podnětem ke změnám v průmyslové politice velkých ekonomik.

Ekonomka Wiffelaarsová má za to, že cestou by mohl být přechod na obnovitelné zdroje energie. Ale i v tomto ohledu musí být Evropa opatrná. Až 98 procent dodávek vzácných zemin, které Evropané potřebují k výrobě elektromobilů, baterií a permanentních magnetů pro generátory totiž pochází z Číny. Do budoucna tedy bude nutné diverzifikovat i toto portfolio, abychom závislost na Rusku nenahradili závislostí na jiné zemi. Byla to chyba, kterou si Evropa nemůže dovolit zopakovat, uzavírá katarská Al Džazíra.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravila Alžběta Jurčová.