Krmení ptáků pohání evoluci

Po druhé světové válce se rozmohl ve Velké Británii zvyk krmit v zimě ptáky. Britové jsou v sypání potravy do krmítek tak čilí, že vyvolali dramatické změny v populaci středoevropských pěvců pěnic černohlavých. Ještě před půlstoletím létala většina středoevropských pěnic na zimu na Pyrenejský poloostrov. Nyní míří část ptáků na Britské ostrovy, kde žije z potravy v krmítcích u lidských příbytků.

Zoologové pod vedením Martina Schaefera z university ve Freiburgu sledovali pěnice, které se na léto vracely z britských a španělských zimovišť do jednoho lesa v Německu. Byli zaskočeni jejich odlišností. Rozdíly jsou patrné ve vzhledu pěnic. Ptáci zimující v Británii mají kratší a okrouhlejší křídla. Ta jsou výhodná pro snazší manévrování ve vzduchu. Méně se hodí pro dlouhé lety. To však pěnicím nevadí, protože cesta do Británie je kratší než pouť na Pyrenejský poloostrov. Pěnice zimující v Británii mají také o poznání slabší zobáky. V krmítcích nacházejí rozmělněnou potravu a nepotřebují už proto tak mohutné zobáky jako ptáci, kteří se přes zimu živí ve Španělsku olivami a dalšími velkými plody.

Šokující je rozdíl v dědičné informaci "britských" a "španělských" pěnic. Dokládá, že v létě sice žijí tito ptáci v německých lesích vedle sebe, ale vzájemně se už nepáří. Je to zřejmě dáno dřívějším příletem pěnic z britských zimovišť. Populace pěnic se rozdělila na dvě skupiny, které zoologové označují jako ekotypy. To je první krok na cestě ke vzniku samostatného druhu. Vědci přesto pochybují, že jsme svědky vzniku nového druhu pěnice. Lidské zvyky jsou až příliš proměnlivé a nespolehlivé. Je možné, že už nejbližší době bude člověk na populaci pěnic působit úplně jinak a evoluce pohne pěnicemi zase jiným směrem.

Pěnice černohlavá|foto: Jan Hošek

Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Current Biology