Krkavec a sýr

Není to tak dávno, co jsme krkavce velké (Corvus corax) znali nejspíše jen z pohádky Boženy Němcové. Kdo chtěl tyhle nádherné ptáky vidět na vlastní oči, musel za nimi buď do zoologické zahrady nebo až na východ Slovenska, kde ještě žili ve volné přírodě. V posledních desetiletích slaví krkavci velký comeback a jejich charakterické volání už tvoří neodmyslitelnou zvukovou kulisu například v pískovcových věžích národního parku České Švýcarsko.

Krkavci jsou, celkem oprávněně, známi jako mrchožrouti. Autoři historických románů a filmů si libují v popisech a záběrech krkavců hodujících na mrtvolách oběšenců. Mnohem zajímavější než jídelníček těchto ptáků jsou jejich intelektuální schopnosti. Navzdory příslovečnému „ptačímu mozečku“ patří krkavci k nejchytřejším ptákům naší přírody. Znalci jejich života nejednou srovnávají schopnosti těchto opeřenců s primáty. A nepřehánějí.

Nadáni empatií i technickým umem

Krkavec velký v letu|foto:licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, Copetersen

Zvířata se dostávají čas od času do konfliktu. Někdy se spokojí s výhrůžkami, jindy dojde k otevřenému střetu. Není nijak výjimečné, když se pak oba soupeři zase „usmiřují“. Jen málokdy jsme však svědky toho, aby poraženého chlácholil náhodný divák, který se konfliktu nezúčastnil. Takové zvíře projevuje určitou míru empatie. Schopnost vcítit se do pocitů někoho jiného je ve velké míře vrozená člověku. Vládnou jí i lidoopi a další primáti. Nedávno byla odhalena i u laboratorních potkanů. Mezi živočichy schopné empatie však musíme přiřadit i krkavce. Když je krkavec svědkem konfliktu s jasným vítězem, po skončení střetu se věnuje v drtivé většině poraženému a nikoli vítězi. Čím těžší byla prorážka, tím větší účast u krkavců poražený vzbuzuje.

Krkavcům nechybí ani technický talent. Když mají například chutné sousto přivázané na dlouhém provázku a nemohou na něj dosáhnout, naučí se provázek opatrně přitahovat tak dlouho, až na pamlsek dosáhnou. Na ptáky, kteří zdárně zvládli tento úkol, nastražili vědci „chyták“. Provázek přehodili přes kladku. Když krkavec zkoušel tahat za provázek tak, jak byl zvyklý – tedy směrem nahoru, nepřineslo to žádný efekt. Krkavci však trik brzy prokoukli a začali tahat za provázek směrem dolů. Výkon, jaký podávají krkavci při zvládnutí téhle úlohy, je o to obdivuhodnější, že se s podobným typem problému v přírodě asi jen těžko setkají. Vyřešení úloh s provázkem představuje ze strany krkavců – řečeno s mírnou nadsázkou - novátorský tvůrčí počin.

Ještě větší obdiv si zaslouží schopnosti, jež prokázali krkavci při pokusech, které provedli před několika lety rakouští biologové ve Výzkumném centru Konráda Lorenze v Grünau.
Vědci nabídli krkavcům potravu schovanou v uzavřených krabicích. Krkavci mohli s trochou námahy krabici otevřít a přisvojit si její obsah – tři kousky sýra. Jenže krkavčí pamlsky se neskrývaly ve všech skrýších. Krabice byly uspořádány do tří skupin - jakýchsi ostrůvků. Každý ostrůvek tvořila pětice krabic označených jednou barvou – modrou, červenou nebo žlutou. Sýr se skrýval vždy jen v jednom ostrůvku – tedy v krabicích jedné barvy .
Krkavčí samci pojmenovaní podle bájných ptačích našeptávačů skandinávského boha Odina Hugin a Munin měli ke krabicím volný přístup.

Logo|foto:Český rozhlas

Vychytralé hrátky se sýrem

Vůdčí Munin se s jejich otevíráním příliš nenamáhal. Zato podřízený Hugin se činil.Díky tomu brzy odhalil systém, jakým je sýr schováván. Když otevřel víčko první krabice a sýr nenašel, nezdržoval se s otvíráním zbývajících krabic stejné barvy a šel rovnou k dalšímu ostrůvku. Pokud ani tam po otevření první krabice nic nenašel, poskočil rovnou k třetí skupině krabic a pustil se do sýrových hodů.

Takhle to Huginovi vycházelo jen v nepřítomnosti nadřízeného Munina. Jakmile Hugin narazil na sýr, zahnal ho Munin od odměny a sýr mu sprostě sebral. Hugin odvedl veškerou práci a lupičský Munin sklízel více než 80 % odměny. To donutilo Hugina ke změně taktiky. Jakmile narazil na krabici se sýrem, který mu Munin sebral, odstěhoval se k ostrůvku s prázdnými krabicemi a začal je svědomitě otvírat. Munin, který systém skrýší neprokoukl, se přesunul za Huginem v naději, že mu ukradne další chutná sousta. Jenže kde nic, tu nic. A tak Munin ztrácel pomalu ale jistě o krabice zájem. A právě na to vychytralý Hugin čekal. Bleskově se vrátil k ostrůvku krabic se sýrem a jednu si otevřel. Sýr spolykal dřív, než mu ho stačil zaskočený Munin uzmout. Hugin dovedl tuhle taktiku k dokonalosti. Nakonec získával navzdory Muninovým loupežným výpadům z otevřených krabic většinu sýra.
Jenže ani Munin nebyl hloupý a po čase prokoukl jak Huginův trik, tak i systém ukládání sýra do skrýší. Když Hugin klamavě odběhl k prázdným krabicím, pustil se Munin do otvírání skrýší na tom správném ostrůvku. Vybral sýr do poslední mrtě a Huginovi nenechal ani kousíček.

Logo|foto:Český rozhlas