Krize jako chřipka

Řada epidemií této banální nemoci za sebou nechala řady mrtvých nebo alespoň zdravotně poškozených lidí. Pravdou asi je, že by tak mohli dopadnout i s lékařskou péčí, ale pokud existuje reálná naděje na úplné vyléčení, určité by léčení přijali.

Otevřeme-li Encyklopedii ekonomických pojmů, zjistíme, že krize je součástí hospodářského cyklu. Ten se skládá z recese kde nejnižším bodem je dno neboli sedlo a expanze, která po dosažení svého vrcholu opět spěje k poklesu. Dozvíme se ale také, že délka tohoto cyklu ani jeho jednotlivých fází není vždy stejná. K omezení délky poklesů, které nejde vyloučit, však slouží hospodářská politika a je lhostejno, zda se tak děje na státní úrovni nebo v rámci větších nadnárodních uskupení. Tvůrci této politiky potom hledají na příznaky nemoci hospodářství léčebná antibiotika nebo aspoň analgetika k tišení bolesti. Většina recesí skutečně žádný zásah nepotřebuje, stačí jen regulace prostřednictvím stanovování úrokových sazeb centrální bankou, investičními pobídkami či jinými aktivačními opatřeními, což je onen teplý čaj s medem a dodání vitamínů na zmíněnou chřipku.

Pokles poptávky, z toho vyplývající klesající produkce, nižší míra inflace, nárůst nezaměstnanosti a slabší investiční aktivity jsou průvodními jevy období recese. Dnešní krize všechny uvedené jevy vykazuje v nebývalé míře. Středeční údaje Českého statistického úřadu potvrdily propad výkonnosti českého průmyslu v posledních měsících loňského roku, kdy se meziroční propad pohyboval v dvouciferných číslech. Jen díky dobrému startu v prvním pololetí vykázal průmysl celoroční růst o 4 desetiny procenta. Vedoucí statistiků Josef Vlášek k tomu dodává, že objem objednávek klesá již od září a poptávka v závěru roku je meziročně dokonce o 20 procent nižší a ani leden nebude lepší. Pro obyvatele je jediným příznivým ukazatelem velice nízká inflace na úrovni slabě nad dvěmi procenty, a to ještě jen díky elektřině. Růst nezaměstnanosti překvapil i odborníky, když v lednu úřady práce zaznamenaly přes 87 tisíc nových uchazečů. Omezení investic vyplývá potom z nedůvěry bank svým klientům v podnikové sféře. Mnohdy se u nich jedná i o plnění instrukcí jejich mateřských společností v zemích západní Evropy, které podle svých místních podmínek a ve snaze o udržení likvidity v centrále banky posuzují projekty u nás bez ohledu na následky takové politiky. Jedná se vlastně o skrytou formu protekcionismu, který může krizi jen prohloubit.

Vyjmenováním a popsáním velikosti příznaků neduhu již vidíme, že léčba vedoucí k návratu úplného zdraví není jednoduchá. Nemáme-li k léčbě žádné antibiotikum, nezbývá než se snažit tišit bolest a léčit postupně a dlouhodobě. Největší bolest způsobuje nezaměstnanost, a to nejen snížením příjmů výběrčích daní, ale hlavně pro své politické důsledky pro vládnoucí garnitury. Proto se největší publicitě těší napumpování finančních prostředků do ekonomiky cestou veřejných investic do infrastruktury a ekologických projektů. Touto cestou, shodnou se zjednodušeně pochopenou Keynesovou teorií, se vydávají Spojené státy a Německo, aniž si berou poučení z japonských výsledků takové injekce v devadesátých letech minulého století. Tam se sice dosáhlo hospodářského růstu, ale ten trval jen po dobu realizace veřejných staveb. Dnes je japonský venkov protkán silnicemi a mosty, na nichž chybí provoz. Profesor Toshihiro Ihori podotýká, že nejlepších výsledků je možné docílit tvorbou něčeho užitečného pro budoucnost, což v jeho podání jsou investice do vzdělání. Pro malé otevřené ekonomiky orientované na export, mezi něž patří i Česká republika, je tento způsob nepoužitelný. Výpadek exportu se zvýšeným utrácením nenahradí, pouze se vytvoří do budoucna problémy, kdy o státní dluhopisy nebude stát žádný investor, čímž se může ohrozit financování státního sektoru. V tomto smyslu se vyjadřuje také jeden z členů NERVu Pavel Kohout.

Jak je vidět, léčení tohoto druhu chřipky si vyžaduje více úsilí než ponechat jí volný průběh. A prezidentské zpochybnění mimořádné schůzky Evropské unie výrokem o nevíře v racionalitu ekonomického řešení "summitem končícím ve čtyři hodiny ráno" dokresluje úvodní citát. Vždyť při zhoršení průběhu nemoci se také setkávají koncilia lékařů. Jako prezident by s tím Václav Klaus měl mít svou vlastní zkušenost.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .