Kristina Žantovská: Vláda a ženy. Jaké političky potřebujeme?

Ještě to nejsou dva měsíce, co zemřela naše první polistopadová ministryně spravedlnosti, Dagmar Burešová, skutečná dáma a odbornice na slovo vzatá. A je to ani ne měsíc, co si sotva jmenovaná ministryně spravedlnosti Malá nejprve ušila z ostudy kabát a pak vládu kvapem opustila. K úlevě všech, možná i vlastní.

Josef Baxa: Dagmar Burešová byla velká dáma. Soudci tehdy mohli svou ministryni milovat

Ve středu 11. července proběhne poslední rozloučení s první polistopadovou ministryní spravedlnosti Dagmar Burešovou. Jak se zapsala do proměny české justice? A podle čeho se vybírají šéfové resortu?

Tři možná na první pohled nesourodé informace, ale něco je přesto spojuje, ženy ve vládě. Těch v naší vládě není moc, toho času čtyři. Střídají se stejně hbitě jako se hrají vládní škatule hejbejte se. Ženy mají spolurozhodovat o tom, jak se bude lidem v téhle zemi žít a vzhledem k tomu, že tvoří víc než polovinu české populace, musí se s nimi počítat.

Ale pozor, gender mě nikdy příliš nezajímal. Jsem přesvědčená, že kvalitní ženy se prosadí i bez kvót, pokud se ovšem rozhodnou jít do politiky. Gender dnes, kdy se může za ženu přihlásit i muž, stačí se rozhodnout a hormonálně se transformovat, ztrácí poněkud střelivo.

Odkud se berou ženy, které nakonec, byť na krátký čas, rozhodují a nás ostatní reprezentují, to je rozhodně zajímavé. Nejen zda jsou odborně způsobilé, u nově přišedších to brzy ukáže čas, ale i to, jak vypadají, jak se chovají, jak se oblékají (zvláště když mají nějaká kila navíc) a jak chápou své postavení. Například že něco, dejme toho i ze svého „vkusu“, musí obětovat.

Nastavit vkus a špetku elegance

Podobně například tlumočnice, i na té nejvyšší státní úrovni, nesmí nikdy vypadat lépe, než politička, kterou doprovází. Zkrátka je tu jistý protokol, který k nejvyšším pozicím patří. A přesto se lze v něm pohybovat elegantně a s vkusem. Premiérka Tereza Mayová může jít svým šatníkem příkladem.

Jindřich Šídlo: Nejlepší kvalifikace ministryně Malé

• Upravit
• Smazat

Málokdy se podaří popsat situaci tak přesně, jak to dokázal předseda vlády Andrej Babiš ve svém stručném stanovisku k případu „Všechny opsané diplomové práce ministryně spravedlnosti“.

V tomhle smyslu defilé žen na našem vládním molu není moc povzbudivé. Vybavuje se mi proslulá asistentka premiéra Nečase, Jana Nagyová. Jakoby nastavila jakýsi trend východoevropské ordinérnosti a nevkusu a on úspěšně trvá dál. Třeba jenom ty barevné vlasové kreace a rozpuštěný dlouhý vlas, ten je stále v oblibě.

Říkám si, jak je to možné? Dělá to „mikroklima“ vládních zasedaček, jídelen, kuloárů či limuzín BMW? Jsou snad prostředí, kde se o nás rozhoduje, stále ještě infikovaná nějakým zpětným chodem? A přitom inspirace a možností, co se sebou udělat, je jako nikdy předtím.

Kdy konečně uvidíme ve vládním hloučku moderní, elegantní, sebevědomou a vzdělanou ženu, která ví, jak reprezentovat? Pár jich tam za těch 30 let bylo, zmínila jsem Dagmar Burešovou, ale dámy kalibru Nagyové je v poslední dekádě hrubou silou vytlačily z obrazu.

Takže se vracím na začátek. Dámy z naší vlády by si měly povinně nastudovat Vládu, onen dánský seriál. Je to velmi poučné a proslýchá se, že předobrazem hlavní postavy Birgitte Nyborgové byla reálná politička. Její cesta až na samý „vrchol“ se mnohých našich dam nebude týkat, ale ukazuje směr.

Kristina Žantovská|foto: Martin Kutil

Stačí sledovat, jak se vyjadřuje, jak se obléká, jak se chová i ve stresových situacích a jak ovládá svou ženskost. Vím, noblesa se nedá naučit, ale nastavit vkus a aspoň špetku elegance s pomocí boží a šikovného vizážisty by snad šlo. Jednu takovou máme v Bruselu. Ať se dámy ve vládě učí alespoň od ní.